Školy na jihu Moravy budou šetřit. V tělocvičnách bude i patnáct stupňů

V opačném případě mohou očekávat zvýšení cen energií o více než tisíc procent. "Snížení teploty plánujeme, není zbytí. Přizpůsobíme se hygienickým normám na jejich spodním limitu a třídy budeme vytápět namísto původních dvaadvaceti na dvacet stupňů. Tělocvičnu na patnáct nebo šestnáct stupňů. Je to jediná možnost, jak ušetřit. My bohužel nemáme jinou variantu a po dohodě se zřizovatelem, jsme se domluvili na tomto postupu. Ke konci listopadu nám končí fixace a v Innogy nám sdělili, že pro odběratele nad pětašedesát megawatthodin plynu ročně už neexistují tarify a plyn se nabízí vždy za aktuální denní nabídku. V případě naší školy by to znamenalo nárůst ze zhruba 540 na 6800 korun za megawatthodinu,” uvedl Kováčik.

Kryté bazény a dražší energie: víme, jak to bude s teplotou vody a cenou v Brně

Jiná cesta než méně topit podle něj není. Kromě pronájmu interiérů třetím stranám školy nemají možnost, jak svůj rozpočet na sanaci energií navýšit. Také možnosti obcí jsou omezené. "Je to všechno na zřizovatelích, kteří ze zákona musí zaplatit. A oni to samozřejmě zaplatí, ale pak se taky můžeme dostat do stavu, že příspěvkové organizace sice budou fungovat, ale obec už si nespraví ani chodník, protože jí v rozpočtech budou chybět peníze,” dodal Kováčik.

S nutností nižších investic počítá například Hodonín. Podle ředitele tamní Základní školy Vančurova Andreje Pavlíků však šetřit na vytápění stačit nebude, nezbytná bude podle něj pomoc vlády. "My sice můžeme šetřit, ale i když nastavíme teplotu o jeden, dva stupně nižší, ceny budou stejně tak vysoké, že to bude zatěžující pro rozpočty všech škol. Diametrální problém tedy není snížení teploty, problém je, že i když se teplota sníží, ceny vyrostou tak nahoru, že i při nižších teplotách bude cena nadměrně vysoká a my budeme potřebovat z ministerstva nějaké dotační dávky na to, aby zřizovatel vůbec mohl tu spotřebu pokrýt,” míní Pavlíků.

Musí ještě větrat

Samotné snižování teploty ve třídách ale jako problém nevidí. "Za prvé jsou děti v zimě více oblečené a za druhé si, jak běhají, vytvoří to teplo samy. My naopak musíme ještě větrat,” popsal.

S teplotou ve třídách si zatím nedělá starosti ani Klára Jandásková z Brna, jejíž syn letos nastoupil do třetí třídy. "Neřeším to. Když tak bude v mikině. Pokud by si ale stěžoval na zimu, sbírala bych podněty od jiných rodičů a případně bych si stěžovala. Zatím se tím úplně nestresuji, ale rozhodně nechci, aby se na dětech šetřilo,” řekla.

Sedmadvacetiletá žena zatím může zůstat klidná. Alespoň brněnská Základní škola Sirotkova utahování kohoutků neplánuje. “Pokud nedostaneme shora nějaký příkaz, že má být méně stupňů, budeme topit tak, aby tady nebyla zima a děti se cítily komfortně. Žádné oblečení navíc dětem zatím přikazovat ani doporučovat nebudeme,” uvedl její ředitel Dan Jedlička.

Ten předpokládá, že část výrazného nárůstu cen energie pokryje zřizovatel. Podle mluvčího magistrátu města Brna Filipa Poňuchálka město skutečně vyšší výdaje na energie školám kompenzovat bude. Městským částem, které jsou ve většině případů zřizovateli základních škol, pošle téměř čtyřiapadesát milionů korun. Jsou určené městským částem na kompenzaci nárůstu cen energií ve zřizovaných školských příspěvkových organizacích. Jedním z kritérií při určení konkrétních částek je počet žáků, kteří jejich zařízení navštěvují. Nevíce peněz, konkrétně osm milionů a sedm set tisíc korun například dostane Brno-střed s 6 837 dětmi v mateřských a základních školách. Nejméně pak navrhujeme poslat do Ořešína, kde je pouze pětadvacet žáků, a tudíž je kompenzace ve výši dvaatřiceti tisíc. Výjimkou je Útěchov, kde není školka ani škola,“ konstatovala primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka to znamená, že částku, kterou již dostaly městské části na provoz svých škol navýší o deset procent.

Prvňáčci v Řečkovicích usedli do lavic. Podívejte se, jaká byla jejich premiéra

Ještě jiným způsobem řeší rostoucí ceny energií brněnská Základní škola Heyrovského, a to rekonstrukcí kotelny. "Předpokládáme, že spotřeba pak bude mnohem nižší, než jsme měli dosud. Myslíme, že to pomůže. Měli jsme sto let starou kotelnu a tím i obrovskou spotřebu. Vytápěli jsme totiž celou budovu a nebylo možné to regulovat. Teď, když budeme moci teplotně regulovat jednotlivé části budovy, bude pro nás spotřeba výrazně nižší,” uvedla ředitelka školy Ludmila Eliášová.

A co na to vláda? Podle mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Anety Lednové je na pořadu dne především snaha vlády ovlivnit ceny energií jako takové. Provoz základních škol, jejichž zřizovatelem jsou příslušné obce, si musí zajistit především obce samotné. Ministerstvo však v rámci rozpočtu na příští rok projednává jeho navýšení. "Vláda v těchto dnech hledá cesty řešení, jak ovlivnit ceny energií. Bude tedy velmi záležet na jednání, ať už na národní či evropské úrovni. Převážná většina škol a školských zařízení je zřizována veřejnoprávními korporacemi, respektive jinými subjekty. Tyto musí ze své zřizovatelské pozice řešit náklady na provoz, tedy i energie. Takto to činí i ministerstvo u škol a školských zařízení, které zřizuje. Provoz všech ostatních škol jde na vrub zřizovatelů. Za ministerstvo můžeme dodat, že v rámci příprav rozpočtu na rok 2023 se projednává jeho navýšení právě s ohledem na růst cen energií, naposledy při jednání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro vzdělání a lidské zdroje v polovině srpna,” uvedla Lednová.