Od něho se bude odvíjet konkrétní projekt na opravu a využití historicky cenné budovy z roku 1874, kterou postavili Lichtenštejnové.


„Zatím jsme ještě neurčili budoucí využití objektu. Žádáme o dotace z evropských fondů. Záleží na tom, jaké budou v tomto roce otevřeny výzvy. Podle nich můžeme odvodit budoucí využití budovy. Podobně i zaměření rekonstrukce závisí na tom, co se rozhodneme v budově zřídit,“ přiblížil břeclavský starosta Dymo Piškula.


Vše tedy závisí na dotacích, které se vedení města podaří na opravu bývalé školy získat. V budově působil osm let Slovácký krúžek Poštorná a poslední dva roky také Senior klub.
Teď tam zůstala ještě pobočka městské knihovny. Oba spolky od října využívají nově otevřený kulturní dům v Poštorné, stejně jako členové Slováckého krúžku Poštorná. František Schulz z krúžku prozradil, že odbor dotací a rozvoje městského úřadu členy krúžku vyzval, aby předložili svůj návrh na využití této budovy.


„Navrhovali jsme využít prostory ke kulturním účelům, protože je zde už pobočka knihovny. Jako vhodné se nám jeví využití prvního patra na výstavní a pamětní síň. V Poštorné se totiž narodilo nebo žilo hned několik významných spisovatelů, básníků a umělců,“ popsal návrh Schulz.
Další část expozice by chtěli krúžkaři věnovat folklóru typickému pro Břeclavsko. Tedy oblasti Charvátského Podluží, kterou v minulosti osídlili Chorvaté. Představovala by folklór Staré Břeclavi, Ladné, Hlohovce, Charvátské Nové Vsi a Poštorné.


„Bylo by dobré představit zde stálou expozici krojů, typických písní a tanců, významné osobnosti i něco z historie samotné Poštorné. Mohli bychom sem umístit také informační centrum pro turisty. Tím by se významně posílil zájem o Poštornou a její přirozené historické centrum,“ doplnil Schulz.
Předsedkyně břeclavského Senior klubu Marie Horňáková si přestěhování do opraveného kulturního domu pochvaluje. „Jsme tam velice spokojení. Starší budova nám už nevyhovovala. Byly v ní špatné stropy i podlahy,“ sdělila.