„To je třikrát více, než platí čeští školáci. Když si spočítám, že má průměrný měsíc dvaadvacet pracovních dní, dostaneme se na více než osmnáct set za měsíc. A to se bavíme jen o obědech. Není to fér,“ je přesvědčený Darmovzal.

V řadě obcí a měst na jihu Moravy, které Deník Rovnost oslovil, je situace obdobná. „Ukrajinské děti jsou zařazené v adaptačních kurzech, na jejichž fungování je k dispozici asi patnáctitisícová dotace. To je však částka, která nepokryje náklady ani na lektorku češtiny,“ upozornil Richard Zemánek, břeclavský místostarosta a jihomoravský zastupitel, který má na starosti oblast školství.

Téma už podle něj řešil výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, jemuž předsedá. Jihomoravský kraj se ale, Zemánkovými slovy, na placení obědů ukrajinským dětem podílet nebude. Tvrdí, že města a obce by jako zřizovatelé základních školy měly situaci se stravou řešit samy. Jako možnost navrhl pomoc sponzorů.

Pítko v Kančí oboře. Pracovníci Vodovodů a kanalizací Břeclav se nezřídka musejí poprat i s následky řádění vandalů.
Maximálně deset litrů na osobu: pítko v Kančí oboře je opět v provozu, podívejte

Právě tímto způsobem se podařilo zaplatit obědy třem ukrajinským studentkám Gymnázia, obchodní akademie a jazykové školy v Hodoníně. Dívky do tamních lavic usedají přibližně měsíc. „Aby mohly užívat statusu studenta, přibrali jsme je do stavu. Přes kolegu z jedné spřátelené základní školy jsem se dozvěděla, že existují donátoři. Jejich seznam jsem dostala od ředitelky pražské základní školy, která je sdružuje. Zkontaktovala jsem se s nimi prostřednictvím e-mailu, popsala jim situaci a oni mi nabídli pomoc. Nic těžkého na tom nebylo,“ shrnula ředitelka školy Kateřina Kouřilová.

Problém s dotovanými obědy nemají ani v Základní škole v Boskovicích na Blanensku, kterou aktuálně navštěvuje čtyřiačtyřicet ukrajinských žáků. „Tyto děti nevedeme jako cizí strávníky. Přestoupily k nám z ukrajinských škol a staly se našimi žáky. Proto mají nárok na dotovaný oběd. Podle věku se cena za něj pohybuje okolo pětadvaceti korun,“ popsal ředitel školy Vladimír Ochmanský.

Zatímco se jedna část ukrajinských školáků stravuje ve školních jídelnách, pro druhou zvolili rodiče jiná řešení. Je-li to možné, vaří si sami v ubytování. Tak je tomu například v Bořeticích na Břeclavsku.

Podoba nové sochy na Nákle, svaté Orosie.
Rozčtvrcenou princeznu ukáží na vrchu Náklo. Bude tam první ženou. Víme proč

Robert Novák, který má v nedalekých Hustopečích na starosti krizové řízení, pro to má jednoduché vysvětlení. Někteří malí Ukrajinci mají po českých pokrmech zdravotní problémy. „České jídlo je více masité a celkově tučnější. Provozovatel penzionu v Bořeticích, kde máme asi osmdesát uprchlíků, se s nimi proto s domluvil, že si sami sestaví jídelníček národních jídel a budou si vařit. Vyhovuje to všem stranám a funguje to skvěle,“ pochvaloval si Novák.

V Hustopečích navštěvuje místní školy asi patnáct ukrajinských dětí. Některé z nich nechodí na obědy do jídelen vůbec. Jiné pak denně a mnohé třeba jen dvakrát až třikrát v týdnu. „I jejich rodiče pak za jídlo platí plnou částku, tedy pětaosmdesát korun. Nemáme žádné sponzory. Dosud jsem nezaznamenala, že by si kdokoli stěžoval. Většina rodičů už si našla už i práci,“ sdělila starostka města Hana Potměšilová.

Uprchlické rodiny mají při splnění podmínek nárok na humanitární dávky od úřadu práce. A to až po dobu šesti měsíců v závislosti na své sociální situaci.

JAK TO FUNGUJE

- Děti ukrajinských uprchlíků jsou v České republice zařazené do adaptačních skupin.

- Pokud je škola nepřijme do svého stavu, pozbývají statusu studenta a nemají nárok na slevu na oběd.

- V mnohých školách v kraji tak ukrajinští rodiče za obědy platí plné částky. Zpravidla okolo pětaosmdesáti korun na den. Jinde se podařilo sehnat donátory, kteří se na placení obědů spolupodílejí.

- Někteří Ukrajinci si vaří sami ve svých ubytováních. Někdy i proto, že si na tučnější českou stravu jen těžko zvykají.