Kliknutím zvětšíteAkciovka prozatím nebude. Nakolik jste s vývojem situace spokojen?
Spustili jsme dost velký humbuk. Ale upřímně řečeno, nešel ani tak od odborů, jako od pacientů, kteří se začali ptát zdravotníků a ti se ptali dál. Tím pádem jsme vytvořili petice a slíbili, že na zastupitelstvo vypravíme autobusy nemocničních pracovníků a dalších obyvatel. To by pro kraj bylo nemilé. Bod ze zastupitelstva stáhli. Hejtman se nám při následném jednání omluvil – několikrát – a slíbil, že budou o problému debatovat se všemi zúčastněnými stranami. A v té diskusi není kam spěchat. Problém má dvě větve.
Jak to myslíte?
Zda nemocnice sloučit, to je manažerská záležitost, a pak na jakou formu. A podle mne neexistuje žádný racionální důvod udělat to právě pod hlavičkou akciové společnosti. To je ideologická záležitost. Akciová společnost je vhodná pro podnikatelské subjekty a je tvořena za účelem zisku. Příspěvkovou organizaci zřizuje veřejná správa k plnění svých povinností. Je tedy základní otázkou, zdali je zdravotní péče podnikání či veřejná služba.
CO SE DÁLE DOČTETE:
* Jaké mají krajská zdravotnická zařízení aktuálně největší problémy?
* Jaký způsob transformace by byl nejvhodnější?
* Co bude s peticí, kterou vytvořili?
* Kraj avizoval, že zlepší komunikaci. Zaznamenali již nějaké kroky?
Jaké výhrady měly odbory k návrhu sjednotit krajské nemocnice pod jednu akciovou společnost?
Základní výhrada je, že se neuskutečnila žádná normální diskuse. A to s veřejností či v rámci sociálního dialogu. Žádná pracovní skupina, žádní zaměstnanci, řádná tripartita, žádné odbory, nic. To je formální výhrada. Pak je tu věcná.
V čem spočívá?
Zaprvé nevidíme rozdíl mezi příspěvkovou organizací a akciovou společností co se týče systému řízení a vedení nemocnic, zde je to spíše o kvalitě vedení. Zadruhé jsou tu platy. V krajích, kde tuto změnu provedli, sice zpočátku zachovali původní výši platů, ale v momentě navyšování tarifních tabulek již mzdy toto navyšování nekopírovaly a po několika letech klesly v průměru až o deset tisíc korun. Tam je potřeba kolektivně vyjednávat. A je to potvrzeno statistikami.
Snížení platu by se týkalo zdravotnických nebo nezdravotnických pozic?
Obou. Na nezdravotnická by to dopadlo snad ještě tvrději. U doktora se většinou cesta, jak jej v dané nemocnici udržet, najde. Ale většinový personál jako jsou zdravotní sestry, sanitáři, laboranti, účetní, kuchaři, uklízečky… Ti by byli první na ráně a opravdu by je transformace zasáhla. Negativní zkušenosti jsou tak zřetelné a obecné, že není divu, že se ze strany personálu strhnul uragán nevole. Řeknu to takto: sedmdesát procent nákladů nemocnic jsou náklady na personál. Pokud pojišťovny poskytnou méně peněz a ředitel musí udržet vyrovnaný hospodářský výsledek, je potřeba někde ušetřit. A na energiích a jídle to momentálně nejde. Příspěvkové organizace jsou veřejná služba a zřizovatel by měl peníze případně poskytnout. U akciové společnosti nemusí, a tak by pan ředitel muset sáhnout na mzdy. Problémem tedy je ohrožení jistoty nemocničních pracovníků.
Jihomoravský kraj se však zaklínal studií proveditelnosti, podle které je sjednocení do akciové společnosti nejlepší varianta.
Mně se ta studie dostala do rukou. Četl jsem ji. A je tam… no skoro nic. Nenachází se v ní jediné věcné zdůvodnění, proč je akciovka lepší než příspěvkovka. Vypadá to, že to někdo vytvořil na zakázku, jen aby nějaká studie proveditelnosti existovala. Jedno nenavazuje na druhé, jedno na druhé neodkazuje. Žádná argumentace. Nic. Je tam dokonce tabulka, která se jako jediná pokouší o nějaké vyhodnocení výhod akciové společnosti. Ale zcela upřímně: pokud bych si dal dva litry vína, byl bych schopný vyplodit úplně stejnou tabulku. Jsem z toho dost zklamaný.
Podle kraje by sjednocení znamenalo snazší řízení, jednodušší hospodaření, společné nákupy.
Nebojujeme proti sjednocení. Ať to klidně sjednotí pod jedno centrální řízení. Ovšem ne pod akciovou společnost. Nebyl by problém mít centrální řízení a zároveň jednu velkou příspěvkovou organizaci. Obrovským problémem by však bylo, kdyby se z nemocnic stala organizace podnikatelského typu. Věřím, že zdravotnictví má být veřejná služba, nikoli kšeft. Pokud přistoupíme na druhou možnost, mohli bychom dojít k naprostým absurditám.
Například?
Například že se v nemocnici budou provádět jen ekonomicky zajímavé úkony. Výměna kyčle ano, chřipka ne, covid ne, protože pojišťovna platí málo.
Akciová společnost by otevřela brány privatizaci, byť kraj ujišťoval, že nic takového nehrozí. Máte i tyto obavy?
Při převodu na akciovku je snadnější dostat dovnitř nějakého strategického partnera. Nejdříve s deseti procenty, pak s dvaceti a najednou z toho bude padesát. Ani tohle zrovna záměru kraje na důvěře nepřidává. V případě příspěvkové organizace nic takového nehrozí, neboť v zákoně je jasně uvedeno, že organizaci zřizují veřejné instituce za účelem plnění svých povinností. Akciovka je primárně určená pro podnikatelské subjekty, kde se vše točí okolo zisku. Ve zdravotnictví si ale nelze vybírat, že budete dělat to nebo to. Musíte léčit lidi a mnohdy řešit dost složité životní problémy pacientů.
Jihomoravský kraj je jediný, kde jsou krajské nemocnice jednotlivé příspěvkové organizace. Vnímají odbory potřebu změny?
Není jediný. Stejným způsobem funguje ještě Kraj Vysočina, který má všechny nemocnice jako příspěvkové organizace. Jsou tu i kraje na severu Moravy, kde některé nemocnice jsou příspěvkové organizace. U dalších si kraje nechaly majetek, ale nemocnice vede soukromá firma Agel. Ale zpět k původní otázce: pokud se měly sjednotit nákupy, případně nastolit nějaká společná politika, tak proč ne. V žádném případě však neexistuje důvod, proč to dělat pod hlavičkou akciové společnosti.
Jaký způsob transformace by dle vás byl nejvhodnější?
Jedna příspěvková organizace. Bylo by možné ji řídit centrálně, znamenala by snazší hospodaření. Zároveň by zůstaly zachovány jistoty zaměstnanců a zdraví pacientů na prvním místě.
Jaké mají krajská zdravotnická zařízení aktuálně největší problémy?
Nedostatek kvalifikovaného personálu a lékařů. Z toho vyplývá tiché omezování lůžek, kdy se omezují provozy, když není personál na oddělení.
Co bude s peticí, kterou jste vytvořili?
Petici na kraj nakonec přinesu. Byť ne za doprovodu dvou autobusů zdravotnických pracovníků. A podpisů také nebude tolik, než kdyby se to vyhrotilo.
Kraj avizoval, že zlepší komunikaci. Zaznamenali jste již nějaké kroky?
To bych byl velmi, velmi rád. Je to základ. Ideální je si tyto věci vyříkávat přímo na oficiálních jednáních a veřejně, než to řešit nátlakově přes tisk. Věřím, že se zamyslí, že trošku přestřelili a vše se bude odehrávat tak, jak má.
KDO JE TOMÁŠ HAVLÁSEK
* Je ředitelem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky.
* Má 65 let.
* Narodil se ve Znojmě, kde žije dodnes.
* Vystudoval Vysoké učení technické v Brně.
* Ve zdravotnictví se pohybuje téměř čtyřicet let.
* Ve volném čase rád sportuje, pracuje na zahradě, chodí na výlety nebo tráví čas na chatě.
4
1
Kafe
Kondice
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
