Dvaatřicetiletý rodák z Brna přiznává, že má k Pohansku a starým Slovanům silný vztah. „Bylo to velmi slavné období, velká říše. Morava tehdy byla na vrcholu síly. Zajímá mě, jak to tehdy fungovalo a co se stalo, že to později tak upadlo," říká archeolog, který se poprvé dostal na Pohansko při studijní praxi.

V Břeclavi si dokonce našel manželku. Ta je pod jménem Luna také součástí kmenového svazu, jenž díky několika párům sdružuje členy od dvou do šedesáti let. „Je nás přes třicet nadšenců z celé České republiky, ale i ze Slovenska. Jádro tvoří lidé z jižní Moravy, zejména z Břeclavi a Hodonínska," vyjmenovává Kašpárek, který si druhé příjmení vzal po své ženě Lence Janoškové.

Zatímco většina jiných historických skupin se zaměřuje na boj, Styrke zajímají všechny stránky života starých Slovanů, ale i Vikingů a dalších etnik. Včetně vaření nebo stavby obydlí. Proto se snaží archeologické nálezy uvést zpátky do života. „Když nalézám 
v zemi různé věci, zajímá mě, jak mohly fungovat. Experimentálně tedy zkoušíme různé předměty vyrábět a pak je používáme. A současně tak s nimi seznamujeme veřejnost," přitakává archeolog, který do Břeclavi jezdí z Pardubic.

A pokračuje konkrétním příkladem. „Když jsme třeba objevili zbytky keramických nádob, nechali jsme si je – po dlouhých debatách s keramičkou – přesně podle tehdejších možností vyrobit. Věděli jsme, že je používali i na ohni a chtěl jsem vědět, jestli v tom mohli vařit. A zjistil jsem, že mohli," usmívá se muž.

Vzápětí ukazuje jednu z nádob, která slouží i při opravě zemnice u Pohanska. „Přijeli jsme opravit hlavně střechu. Vyspravíme konstrukci a pokryjeme ji rákosem. Nepoužíváme žádné hřebíky, vše vážeme přírodními provázky. Časem chceme pořídit i tehdejší nářadí," schovává Kašpárek omluvně moderní pomocníky.

Kromě Pohanska se členové Styrke snaží oživovat také hradisko v Mikulčicích, kde vystupují čtyřikrát ročně. 
V Břeclavi zatím spolupráce zůstávala u jediné akce za rok, přestože loňský program na Pohansku sledovaly stovky lidí. „Má být nový ředitel městského muzea a galerie, tak uvidíme, jestli se nám podaří domluvit na širší spolupráci. Patří to sem, byla by to škoda. Je to sice finančně i časově náročný koníček, ale nám stačí alespoň zaplatit dopravu," odmítá vojvoda Franz přehnané nároky.