„Někdo si za pár korun pořídí želvičky o velikosti desetikoruny, které se dřív dovážely ze Severní Ameriky, a strčí je do akvária. Ale ty za chvilku vyrostou a mají rozměry bochníku chleba,“ říká Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody v Brně.

Podle jeho slov pak v tom lepším případě sní rybičky, rostliny a nakonec se navzájem ušlapou. V horším je akvarista pustí do řeky.

„Takové želvy nemají v domácím akváriu co dělat, protože velmi zapáchají. Chovatelé se je pak snaží udat zpět do zverimexu nebo do zoologické zahrady. Tak se jim ale vysmějí, protože takových zvířat jim tam nosí denně desítky,“ pokračuje v líčení.

Původ želvy bahenní tak jasný není. „Doposud se neví, jestli je původním živočichem našich zeměpisných šířek. Je také možnost, že ji sem zavlekli z Polska, protože se dřív chovala jako postní jídlo mnichů,“ snaží se přiblížit Zajíček.

Želvy nádherné i bahenní dokonce v Zámecké Dyji i přezimují. Je tam pro ně příhodné podnebí. „Zahrabou se do bahna na dně řeky nebo hluboko do břehu. Tam vydrží celou zimu,“ vypráví ochránce.