Půvabné soudružky za pultem s pitím, mladí i starší pionýři na parketu. Byť se většina z přítomných o totalitním režimu už jen učila. „My jsme ještě byli napůl pionýři. Pak přišel převrat, s čímž bylo nutné se vyrovnat. Zvolili jsme proto tuhle ironickou formu,“ vysvětluje důvod vzniku Velké říjnové rockové revoluce Lukáš Nápravník.

„Snažíme se, aby se každý ročník revoluce věnoval určitému tématu. Letos je to JZD. Měli jsme ale i vážnější ročníky, třeba loni to bylo Bělorusko a porušování lidských práv,“ dodává organizátor. Společně s kolegy usiluje o to, aby se mladí lidé kromě poslechu dobré hudby zároveň ironickou formou dozvěděli i o něčem vážnějším.

Přiznává však, že těch starších, kteří totalitu pamatují, je na koncertech poskrovnu. „Ostatní dostávají takovým zábavným způsobem do těla, jak to bylo dřív. Sedmnáctiletí kluci a holky už z toho moc nevědí, ale baví se, a možná se o to začnou zajímat,“ říká Nápravník.

Zábavná forma nechyběla ani letos, byť nakonec sešlo z některých chystaných soutěží. Škoda zrušení klání v bučení o největšího vola a krávu. Nedošlo ani k pití mléka na ex. Podle organizátorů už by do toho asi nikdo tak pozdě v noci nešel. Musela stačit anketa s několika zásadními otázkami. Na jednu z nich – co se vám líbí, pionýři? – třeba někdo odpověděl: Soudružky jsou fakt dobrý. Originální byla i básnička na téma JZD. Vtipálek napsal: Za našimi, za vraty (JZD) vysedává prase. Hele ho, už zase!