V Novém Přerově. I pátek se tam na neformálním setkání sešla asi stovka lidí z obou stran hranice.
„Je to zajímavé. Novoroční setkání na hranici nikdo neorganizuje, je to spontánní akce, přesto se tady každý rok sejde taková spousta lidí. Všichni mají zájem upevnit sousedské vztahy, i když jazyková bariéra se překonává dost těžce,“ přiznala starostka Nového Přerova Milada Popelářová.
Důležitou roli při vzájemném sbližování hraje hudba. A rakouská dechovka nechyběla na hranici ani letos. „Snaží se hrát písničky, které jsou takové přeshraniční. Třeba Škoda lásky. Takových písniček je ale mnohem víc, Oni zpívají německy, my česky,“ popisovala Popelářová, která se pozdravila se starostou sousedního Wildendürnbachu Herbertem Harrachem.
Právě starostové obou obcí první novoroční setkání na hranicích dohodli. Od té doby si tato tradice žije svým vlastním životem. Lidé z Wildendürnbachu a Nového Přerova, ale i z Novosedel nebo Drnholce přinesou cukroví, slané pečivo, svařené víno, punč, sekty či slivovici a družba může začít. Jako v pátek ve tři hodiny odpoledne. Češi a Rakušané seděli u ohně poblíž kapličky až do večera.
„Přišli sem i náhodní návštěvníci z Prahy a atmosférou byli unešeni,“ podotkla starostka. Ta je ráda, že sousedská spolupráce funguje i během roku. „Rakušané k nám dávají víno na místní výstavu. A na oplátku nás zase zvou na jejich podzimní slavnost vína. Vzájemně se navštěvujeme ve sklepech a oni k nám jezdí přes léto do hospody. I nakupovat,“ sdělila Popelářová.