Manželé Zdeněk a Zdeňka Havláskovi z Pohořelic nikdy nevěřili, jak až se může vyhrotit letitý sousedský spor. Před dvaceti lety si na Polní ulici postavili dům, se kterým měla sousedit silnice. Havláskovi proto počítali s bočním vjezdem do domu a ze přední strany domu si zbudovali pouze vchodové dveře. Po několika letech se ale změnil územní plán a stavba silnice se posunula o parcelu dále.

Spor o průjezd se táhne léta

„Chtěli jsme část vedlejšího stavebního místa od města odkoupit. Dočkali jsme se ale zamítnutí s tím, že parcela patří soukromému majiteli. Najednou ale vedle našeho domu začali stavět Procházkovi. Domluvili jsme se s nimi, že průjezd mezi domy budeme užívat společně napůl. Dokonce jsme to i zaprotokolovali, Procházkovi žádné výhrady neměli. To jsme si ještě mysleli, že průjezd patří městu,“ popsal začátky Zdeněk Havlásek.
Podle svých slov ještě sousedovi pomáhal se stavbou jeho domu. Proto by ho nikdy nenapadlo, že o několik let později se karta obrátí. „Asi před rokem jsme žádali na radnici, aby nám povolila přistavět si v průjezdu šedesáticentimetrový chodník k domu. Někdo tam ale připsal, že k těm šedesáti centimetrům požadujeme ještě dalších třicet. O ty jsme se ale neprosili,“ pokračoval v líčení.

Žádost znovu zůstala nevyslyšená. A průjezd už měl jiného majitele. Sousedy. „Vedle domu máme pás pouhých pětašedesát centimetrů. Když ale do žádosti o povolení stavby chodníku někdo připsal dalších třicet centimetrů, Procházkovi si mysleli, že si děláme nároky na část jejich pozemku. Proto si mezi naší a jejich částí průjezdu postavili plot,“ ukázala rozhořčeně Zdeňka Havlásková.

Manželé si stěžují, že kvůli plotu nemohou na svůj dvůr projet s kolem ani károu. Jihomoravský krajský úřad jim doporučil, aby si pořídili malotraktor široký šedesát čtyři centimetrů, se kterým bez problémů uzounkou uličkou projedou.

Každý ze sousedů má svou pravdu

Druhá strana ale vidí situaci zcela opačně. „Několikrát jsme Havláskovým nabízeli k odprodeji část našeho průjezdu, na které měli postavený chodník. Ti to ale rezolutně odmítali a své požadavky stále stupňovali. Nakonec po nás požadovali pás o šířce sto padesát centimetrů. Za chvíli by skončili u nás v kuchyni,“ přiblížil Vladimír Procházka druhou stranu mince.

Jak řekl, problémy se stále stupňovaly. „Pan Havlásek si na našem pozemku postavil lešení nebo v průjezdu nechal stát vlečku s hlínou po kopání bazénu. Mně přivezli uhlí a nemohli se k nám dostat, tak museli zase odjet. To už mi přijde opravdu moc. Kdyby se mě aspoň zeptal, bylo by to jiné. On se ale ani nesnažil nijak domluvit,“ řekl.

O problému mezi sousedy ví také starosta Pohořelic Josef Svoboda. Ten už se znepřátelené kohouty několikrát pokoušel usmířit a přimět ke kompromisu. „Chápu potřebu Havláskových, ale zákon stojí na straně Procházkových. Ti si parcelu opravdu koupili od soukromého vlastníka, město s tím nemělo co do činění,“ uvedl Svoboda. Sousedé ale podle něj vykopali válečnou sekeru a smír nebude lehký.

Havláskovi řešení navrhli. Část domu Procházkových totiž leží na obecní půdě. „Chtěli, abychom manželům Procházkovým náš pozemek pod jejich domem odprodali pod podmínkou, že jim oni umožní vjezd na jejich dvůr. S tím my ale nemůžeme nic dělat, nemůžeme majiteli nic diktovat,“ sdělil starosta.