Až o šest měsíců později se má změnit stupeň ochrany cenného území v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice doporučil ministerstvu životního prostředí odložit vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Ministr Petr Hladík s návrhem souhlasí.

Unikátní krajina stoletých dubů s druhovou pestrostí rostlin a živočichů, jíž se také přezdívá Moravská Amazonie, se měla podle plánů ministerstva stát chráněnou krajinnou oblastí už od prvního ledna příštího roku. Nakonec tomu však bude o půl roku později. Deníku to potvrdila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Spouštěčem debaty, jíž se v Senátu zabývaly hned dva výbory, byla nesouhlasná petice, na kterou svá jména zvěčnily téměř čtyři tisícovky lidí. Žádali, aby byl proces vyhlášení CHKO zcela zastavený. Silné výhrady mají rovněž zástupci několika obcí a spolků.

„Výbor uzavřel projednávání petice s tím, že ji bere na vědomí a doporučil ministerstvu životního prostředí, vzhledem k dořešení sporných bodů při řízení o vyhlášení CHKO Soutok, odložit plánovanou účinnost předpisu o zřízení CHKO Soutok o půl roku, tedy z 1. ledna 2025 na 1. července 2025, a to vzhledem k počtu podaných námitek,“ informovala místopředsedkyně výboru a zpravodajka petice Jaromíra Vítková.

Rezort životního prostředí s návrhem souhlasí. „Ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi přijde smysluplné to posunout o šest měsíců, začne tedy platit od 1. července 2025,“ prozradila mluvčí Krejčí.

Senátorka Vítková podotkla, že se v souvislosti s peticí uskutečnilo několik schůzek jak se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny, tak i ministerstva životního prostředí či s petenty. Jednu z nich hostil i lanžhotský společenský dům. K poslednímu jednání došlo v Senátu v úterý 20. srpna.

Senátní výbor doporučil odložit vyhlášení CHKO Soutok. Kvůli petici i námitkám

Ministerstvo životního prostředí vedlo 239 správních řízení o podaných námitkách. „Část z nich byla zastavena, jelikož se nejednalo o území, které by bylo navrhováno do CHKO Soutok. Aktuálně se ministerstvo zabývá podanými rozklady v této věci,“ doplnila Krejčí.

Kritici tvrdí, že zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny nenaplnili hlavní cíl. Tím mělo být dosáhnutí co nejvyšší shody pro proces vyhlášení chráněné krajinné oblasti. „Oslovujeme hlavně obyvatele, kteří tady trvale žijí, denně se v lesích pohybují a upřednostňují opravdovou ochranu přírody,“ uvedl tehdy pro Deník jeden z iniciátorů petice Michal Blažej z Lanžhota.

Senátní výbor doporučil odložit vyhlášení CHKO Soutok. Kvůli petici i námitkám Právě do katastru Lanžhota zasahuje navrhovaná chráněná krajinná oblast nejvíce. „Nechceme aby někdo stavěl ekonomické a politické zájmy nad skutečné potřeby našeho regionu,“ doplnil Blažej.

Petentům dále vadí, že údajně s většinou obyvatel dotčené oblasti a se zástupci tamních spolků ochránci přírody nedostatečně komunikovali. Nařčení se však brání jak ministerstvo životního prostředí, tak i Agentura ochrany přírody a krajiny, která k tématu uspořádala v mezičase stovky jednání.

OBLAST SOUTOKU:

  • O to, jakým způsobem chránit oblast Soutoku, jež je největším komplexem lužních lesů v České republice vyznačující se mohutnými starými duby, se odborníci přou roky.

  • V souvislosti s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Soutok vznikly hned dvě petice. Jedna je pro zvýšení stupně ochrany, ta druhá proti.

  • V oblasti na soutoku řek Moravy a Dyje žije řada unikátních druhů rostlin a živočichů. Dutiny listnatých stromů obývají specifičtí brouci. Mezi chráněné druhy patří zlatohlávek skvostný, páchník hnědý a zdobenec proměnlivý či tesařík obrovský. Soliterní staré stromy na Soutoku obývá i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy mravenec lužní.

  • V tamních tůních je zastoupeno 12 druhů obojživelníků z celkových 21, které se vyskytují v České republice, třeba kuňka obecná, skokan ostronosý. V nejvlhčích částech rostou vlhkomilné druhy bylin jako sněženka podsněžník, kosatec žlutý nebo vzácná bledule letní.