Soutok Dyje s Moravou má své kouzlo

Nejjižnějším místem jižní Moravy je soutok dvou řek, Moravy a Dyje, na hranici tří států. Dnes už si tisíce cyklistů, kteří se každoročně prohánějí tímto kouzelným místem, nejspíš ani neuvědomují, že dříve šlo o zakázané území, kam směli jen „strážci železné opony“ a že po současných cyklostezkách se proháněla jen vojenská technika.

Františkův rybník

Za výchozí místo pro dnešní cyklovýlet si zvolíme Břeclav – Poštornou. Od kostela Navštívení Panny Marie se vydejte po Poštorenské stezce, která je součástí systému Lichtenštejnských stezek. Zavede vás k železničnímu přejezdu na hlavní silnici Poštorná – Reintal a hned za ním odbočíte doleva po zpevněné cestě k přírodní rezervaci Františkův rybník, který byl založen v době Lichtenštejnů za účelem chovu ryb.

Pokud si nechcete zarybařit, vraťte se asi tři sta metrů zpět, narazíte na rozcestí, kde se dáte doprava po Břeclavské Lichtenštejnské stezce. Přejedete most nad železniční tratí a dojedete k dřevěnému mostku přes řeku Dyji. Narazíte na hranici obory, která je oplocena, ale nelekněte se, vrátka pro cyklisty jsou otevřená. Na jaře vás zde však mohou překvapit drobné povodně a zaplavená území, proto se raději předem informujte.

Pojedete asi tři sta metrů a pak se můžete dát doleva a navštívit půl kilometru vzdálený zámeček Pohansko. Pohansko u Břeclavi bylo kdysi jedním z nejvýznamnějších sídel Velké Moravy. Muzejní expozice Slovanského hradiště se nachází v prostorách empírového loveckého zámečku Pohansko, který v letech 1810 až 1811 nechal postavit rod Lichtenštejnů. Zámeček i zdejší krajina na Pohansku je velmi oblíbeným místem našich i zahraničních filmařů, z domácí produkce můžeme připomenout například film Král Ubu.

Hranice tří států

Cyklostezka k Soutoku je dobře značená, neměli byste bloudit. Státní hranici podél řeky Dyje a temnou minulost našeho státu za železnou oponou připomínají občas zbytky ostnatých drátů. Projíždíte krajinou, kterou tvoří zbytek přirozených lužních porostů pralesovitého charakteru, kterou kdysi obyčejný smrtelník neměl právo spatřit. Obě místní přírodní rezervace byly vyhlášeny již v roce 1949.

Sledujte stále cyklotrasu číslo 98 a nemůžete zabloudit. Pokud ano, jeďte pořád na jih, za sluncem a nemůžete nejjižnější bod Moravy minout. Nakonec narazíte na protipovodňovou hráz, kde se cesta otáčí a míří na severovýchod. V tomto místě také spatříte cedulku označující směr k soutoku. Projdete brankou v plotě obory a pokračujete pěšinou k cíli. Samotné místo soutoku dvou řek je velmi prosté, ale má zajímavou atmosféru. Stojíte vlastně na hranici tří států – České republiky, Slovenska a Rakouska a do nejbližší civilizace je to přitom asi šestnáct kilometrů daleko!

Když se vrátíte zpět k plotu obory, máte na výběr vrátit se zpátky buď stejnou cestou, nebo oklikou přes Lanžhot. V tom případě se dejte doprava opět po cyklotrase číslo 98. Pojedete asi patnáct kilometrů lesní oborou Soutok. S výměrou zhruba čtyři a půl tisíce hektarů patří k největším oborám v republice, jsou zde stovky jelenů a daňků. V oboře byly také různé menší obůrky, jako například Prasečí obůrka u Pohanska, za Lánami pak obůrka Prasečí chyták…

Když narazíte na silnici, cyklostezka zde kopíruje silnici od hraničního přechodu do Lanžhota. Dejte se doleva, v Lanžhotě před kostelem opět doleva a po vinařské stezce Podluží, která je zde souběžná s cykotrasou číslo 98, dorazíte až do Břeclavi.

PETR HYNEK