V aktualizovaném programovém prohlášení se vláda zavázala, že rozšíří plochu zvláště chráněných území a připraví podklady k vyhlášení Národního parku Soutok. Prvním krokem však má být chráněná krajinná oblast.

„Právě proto ministerstvo životního prostředí podniklo během minulého roku řadu kroků s cílem prověřit, jaká forma velkoplošné ochrany by byla pro toto území nejvhodnější. Po expertním posouzení, diskuzích s místními starosty a zástupci Jihomoravského kraje se přikláníme k tomu, aby zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast, ve které se odpovídajícím hospodařením udržuje kulturní les, což prospívá vzácným druhům na něj vázaným,“ uvedl Hladík.

Břeclav pro chráněnou krajinnou oblast

Pro chráněnou krajinnou oblast se vyslovili například zástupci Břeclavi. „Chceme chránit lužní lesy. Shodli jsme se na tom, že vhodnou formou je velkoplošná ochrana. Tlumočil jsem stanovisko našeho města. Preferujeme chráněnou krajinnou oblast," potvrdil břeclavský místostarosta Jakub Matuška. Břeclavští to projednávali i na posledním zastupitelstvu. Dvě třetiny zastupitelů podpořily vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok a zároveň odmítly variantu národního parku.

Povodňování lužních lesů.
V Dyji stoupne hladina. Lužní lesy na Soutoku zaplaví voda z Nových Mlýnů

Podle Hladíka je reálné vyhlášení chráněné krajinné oblasti v polovině příštího roku. Lanžhotský starosta Ladislav Straka je v tomto ohledu skeptičtější. „Diskuze se vedla už deset let. Je potřeba to ještě prodiskutovat. Covidová doba tomu moc nepřála. Byly omezené například veřejné debaty," sdělil Straka.

Lanžhotský starosta potvrdil, že se účastníci jednání shodli velkoplošné ochraně území. Prozatím není jednoznačně ani pro jednu ze dvou variant. „Každý způsob ochrany má v sobě něco, co je pro město Lanžhot důležité. V případě národního parku je to správa parku nebo správní rada, kde je zástupce obcí. V případě chráněné krajinné oblasti tomu tak není. Jedná se o správu rozsáhlého území. A samospráva se chce účastnit managementu," řekl Straka.

Ministerstvo pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny, aby záměr chráněné krajinné oblasti v regionu během tohoto půlroku předjednala. „Národní park by byl v užším území, které by se dotýkalo především katastru Lanžhota a Břeclavi. Chráněná krajinná oblast by byl v širším území zhruba deseti jedenácti obcí," zmínil Hladík.

Oblast Soutoku je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. „Příroda nepočká. Než se roky dohadovat o národním parku, je lepší jít cestou chráněné krajinné oblasti. Tahle významná lokalita potřebuje konečně celoplošnou ochranu. Jsem rád, že k tomu ministerstvo takhle přistoupilo a posuneme se dál,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Nejlepší červená vína z republiky ochutnali zájemci ve Velkých Pavlovicích. Tamní soutěž je ojedinělá
Unikátní Promenádě červených vín ve Velkých Pavlovicích kralovalo cuvée z Vrbice

V krajině Soutoku hraje zásadní roli voda, síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní, vlhkých luk, lužních lesů. Soutok známý starobylými solitérními duby je územím s mimořádnou různorodostí života, jedinou nebo často poslední lokalitou mnoha a mnoha desítek organismů. Žije zde mnoho vzácných a ohrožených druhů jako je roháč obecný nebo orel královský.

V minulosti vznikla i petice, kterou převzala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Měla více než třinácti tisíc podpisů. Petice požadovala urychlenou ochranu lužních lesů v oblasti soutoku Dyje s Moravou, která je pro své přírodní bohatství a kritiku těžby dřeva označována jako Moravská Amazonie. „Ochrana tohoto vzácného území totiž není dlouhodobě řešena a hrozí, že zmizí staré porosty, pestrost krajiny i mnohé vzácné druhy rostlin a živočichů,“ sdělila před časem iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.

Jedním z cílů ochrany je citlivější a k přírodě ohleduplnější lesní hospodaření. „Soutok je zajímavý především tím, že tam žije spousta druhů, které už jinde v republice vyhynuly,“ podotkl dříve ředitel jihomoravské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.