Rušení nočního klidu řeší starostové vinařských obcí různě. Někteří spoléhají na místní vyhlášky. Jiní, jako například v Rakvicích a Hlohovci na Břeclavsku, volí metody razantnější. Špatně nastavená děla zkrátka odpojili. „Když už se to nedalo vydržet, nazul jsem gumáky, vzal baterku, psa a vyrazil jsem. Je třeba ale říct, že děla není vůbec snadné dohledat. Pokud jsme ho však přece jen našli, odpojili jsme ho a vinaři jsme nechali cedulku s upozorněním,“ přiblížil rakvický starosta Radek Průdek.

Stížností s blížícím se vinobraním přibývá. „Obyvatelé volají, ale i píší emaily. Vyzvali jsme proto vinaře prostřednictvím sms zpráv z obce, aby dbali na dodržování nočního klidu. Upozornili jsme na to i šéfa místního vinařského spolku,“ podotkl starosta.

Podobný postup zvolili i v Hlohovci. „Problém s děly máme každoročně. Letos nám pravidelně po čtrnáct dní střílela děla jednoho vinaře už od půl páté ráno. Došlo to tak daleko, že jsme do řešili dokonce i s policí. Mnohdy si myslím, že není problém v tom, že by to vinaři dělali úmyslně. Spíš mají děla špatně nastavená, nepřesná,“ přiblížil hlohovecký starosta Jaroslav Hajda.

Podle vinaře Stanislava Nováka z Bořetic na Břeclavsku, který je zároveň i tamním zastupitelem, je vše o kompromisu mezi vinaři a místními a o ohleduplnosti. „Umím se vcítit do pocitů jak místních, které děla ruší, tak i vinařů, kterým naopak pomáhají odehnat dotěrné špačky. Vše je podle mě jen o slušnosti vinaře. Pokud je ale vinař ohleduplný, pořídí si omezovač, díky kterému střílení na noc přeruší. Nebo naopak večer děla ve vinohradu zkrátka vypne ručně," poznamenal Novák.

Upozornění vinařům, aby na noc děla pro rušení špačků vypínali, dala na stránku obce na sociální síti také starosta Bohutic na Znojemsku Simona Mašová. „Vinaři děla používají už několik let, se stížnostmi jsem se ale setkali až letos. Možná je to tím, že je vinaři nasadili poněkud dřív, jsou teplé večery a lidé mají otevřená okna,“ uvažovala starostka.

Jak dodala, obrátila se na vinaře v obci a okolí a na stížnosti je upozornila. „Někdo chodí děla na noc vypínat, někdo říká, že tam z té bomby něco foukne i poté, co dělo zastaví. Na druhou stranu chápu, že vinaři musí vinice před špačky chránit, proto se s nimi snažíme domluvit,“ řekla Mašová. 

Například v Čejči na Hodonínsku ošetřili střílení děl obecně závaznou vyhláškou. „Platí u nás omezení používaní děl, a to od sto padesáti metrů od zástavby a od ní musejí být také otočená,“ vysvětlil starosta Jan Koutný s tím, že se děla samozřejmě nesmějí vinaři používat v době nočního klidu.

Podobně postupovala také radnice v Mikulově na Břeclavsku. „Vyhlášku, která upravuje provoz děl v určitých částech města a v době nočního klidu máme v platnosti asi poslední tři roky. A musím říct, že se osvědčila. Ale pochopitelně i u nás dochází každoročně k tomu, že střílejí děla v noci. Někdy je to špatně nastaveným časovačem, jindy zase záměrem vinaře. Nezřídka nám totiž říkali, že když nechají děla zapnutá, žádný z kolegů vinařů si netroufne je ukrást," překvapil velitel mikulovských strážníků Jiří Hamerník.

Špačci ve vinohradech

- Podle vinařů jsou nejdostupnější variantou k plašení špačků. Jejich pořízení vyjde na pět až šest tisíc. Za bombu, která vydrží střílet až měsíc, pak zaplatí asi pětistovku.

- Paradoxní je, že hrozny nejsou primární potravou špačků. Ti se živí hlavně hmyzem. A v tomto období i bezinkami.

K plašení špačků se podle vinařů nejvíce osvědčili hlídači s flintami. „To už se ale teď vidí spíše méně, přece jen jde o možnost hodně drahou. Když hospodaří na trati stovka vinařů, těžko se dohodnout, aby si zaplatili hlídače. To spíš dělají vinaři, kteří obhospodařují větší plochy. Když jsou tři a domluví se, už se jim to vyplatí,“ uvedl příklad vinař Novák.

Plynová děla jsou podle něj variantou nejlevnější. „Pořízení jednoho vyjde na pět až šest tisíc. A bomba, která i měsíc vydrží střílet, asi na pětistovku. Pracné, ale účinné řešení, je pak vinohrady zasíťovat a odkrýt je až přes sběrem,“ vyjmenoval Novák.

Přestože poslední sčítání špačků ornitologové prováděli už před deseti lety, dá se podle Gašpara Čamlíka říci, že se jejich počty výrazně nezměnily. „U nás se špačkům daří dobře. Naopak v západní Evropě jich ubývá. Předpokládá se, že je to dáno tradicí zahrádkaření, které je u nás hodně v oblibě. Přestože vinařům páchají velké škody, je důležité připomenout, že hlavním zdrojem jejich obživy je především hmyz. A v tomto ročním období také bezinky. Teprve až je ozobou, tak se vrhnou na hrozny," překvapil ornitolog.