Velké Bílovice, Hustopeče, Kostice, Lanžhot, Podivín, Moravská Nová Ves nebo Rakvice. To jsou jen některé z obcí a měst na Břeclavsku, které mají problém s rychle se množícími potkany. Plošnou deratizaci, tedy hubení škodlivých hlodavců, nedávno prováděli pracovníci specializované firmy i v Lednici. Také tam totiž podle vyjádření starosty Libora Kabáta s potkany svádějí neustálý boj.

„Potkanů se nejspíš úplně nezbavíme nikdy. Čas od času k nám na obecní úřad přijdou lidé s tím, že je někde zaznamenali. To potom neřešíme plošnou, ale lokální deratizací. Nedá se však říct, že je v některých místech obce problém s těmito hlodavci větší a jinde menší,“ řekl Kabát.

Lednice začala s deratizací v době, kdy ještě spravovala čistírnu odpadních vod a kanalizaci. „Dříve se u nás potkani vyskytovali více. To když ještě fungovala společnost Fruta. Do kanalizace se dostávaly zbytky, kterými se hlodavci mohli živit,“ dodal starosta.

Až stovky mladých

Obdobně jako v Lednici řeší problémy s potkany také Kostičtí. „Deratizaci v obci necháváme dělat asi už devátým rokem. Navedli nás k tomu obyvatelé. Přicházeli s tím, že jim potkan prokousal to či ono, anebo že jej dokonce někde viděli,“ prozradila tamní starostka Anna Bradávková.

Jeden potkaní pár může mít do roka až několik stovek mladých. Čerstvou zkušenost s rychle se množícími hlodavci mají v Lanžhotě. „Stalo se nám, že se najednou objevilo více potkanů v jednom opuštěném domku. Museli jsme tedy zavolat deratizační firmu. Zpravidla k nám ale přijíždí jen dvakrát do roka,“ podělil se o nemilý zážitek lanžhotský starosta František Hrnčíř s tím, že jedy ve formě granulí či zrna mají na radnici v případě potřeby neustále k dispozici.

Deratizace v kanalizačních sítích nebo v ulicích pro domácí zvířata či lidi nebezpečná není. Tvrdí to alespoň jednatel zlínské firmy, která se jí zabývá, Oldřich Bubrinka.

„Nástrahy jsou ve formě granulí nebo zrna. Že by je domácí zvířata sežrala, se stát nemůže. Klademe je totiž buď na podesty do kanalizační sítě, anebo na zelené plochy pouze tam, kde jsou nory a díry, které potom pečlivě zahrabeme,“ uklidnil odborník.

Plošné deratizace alespoň jednou ročně mají podle něj velký význam jak z hlediska zdravotního, tak i ekonomického. Potkanům totiž není cizí ani okusování kabeláží nebo narušování chodníků. „Zároveň jsou přenašeči až třiceti nemocí, z nichž některé mohou být dokonce pro člověka smrtelné. Některé z obcí přesto deratizaci nevyužívají,“ krčil rameny Bubrinka.

O žádný kalamitní výskyt těchto hlodavců na Břeclavsku se však podle něj nyní nejedná. „Potkanů je spíše méně, než bývávalo. Snahou je ale tento stav udržet na trvale nízké úrovni. Pokud se totiž přemnoží, tak migrují na povrch hledat potravu. Právě tomu má deratizace zabránit,“ vysvětlil s tím, že úplně vyhubit se potkany nejspíš nepodaří nikdy.