Jeho otec byl strojní zámečník, později strojvůdce. Po studiích pracoval Ptáčník jako pomocný dělník a telefonista u brněnské železnice a jako kontrolor ve Škodových závodech v Adamově.

Karel Ptáčník 
* 27. srpna 1921, Břeclav
+ 1. května 2002, Praha

Za druhé světové války byl nasazen na práci v Německu. V roce 1944 onemocněl tuberkulózou a byla mu udělena zdravotní dovolená, kterou se mu podařilo prodloužit až do konce války.

Po úspěchu prvotiny Ročník jedenadvacet se 1956 s rodinou přestěhoval do Prahy a stal se redaktorem měsíčníku Květen. Po jeho zániku pracoval ve Svazu československých spisovatelů. Záhy však měl zákaz publikování.

Působil v časopisech Květen, Literární noviny, Nový život, Kultura, Kulturní tvorba, Plamen, Host do domu, Nové knihy, Literární listy, Listy a dalších.

Podle románu Ročník jedenadvacet byl v koprodukci ČSR a NDR natočen stejnojmenný film.

Je autorem rozhlasových her Pohádka pro dospělé a Trio pro čtyři nástroje.