Znehodnocení půdy, likvidace staveb, nemožnost pojištění majetku. Takové obavy jsou slyšet od členů spolku Soutok Lanžhot, kterým se nelíbí možné rozšíření záplavových zón na stovky hektarů v jižní části katastru města. „Je to rána pod pás od lidí, kteří v naší lokalitě nežijí," uvedl předseda spolku Antonín Hostina.

Vadí mu, že bývalé vedení Lanžhota souhlasilo s likvidací dvou protipovodňových hrází v jihozápadní části katastru o délce tří a půl 
a dvou kilometrů. Ty vznikly ještě před vybudováním novomlýnských nádrží. „Náš spolek často upozorňoval město na nebezpečí, které hrozí při likvidaci původních hrází a nesmyslnost budování hráze nové," zdůraznil opoziční zastupitel za Sdružení nestraníků.

Současné vedení města obavy části obyvatel ze znehodnocení majetku odmítá. „Letos se uskutečnilo několik jednání o změnách v oblasti záplavových zón, které povedou naopak ke zmenšení záplavových území," reagoval lanžhotský starosta Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot).

Také podle Povodí Moravy k rozšíření záplavových zón 
v Lanžhotě zatím nedošlo. „V současné době dochází pouze k aktualizaci zóny v katastrálním území Lanžhota z důvodu zpřesnění výškopisných podkladů v okolí stávajících rekreačních objektů. Dojde k vyjmutí částí území u hřiště a rekreačních míst. Tuto aktualizaci předložíme začátkem následujícího roku Krajskému úřadu Jihomoravského kraje," sdělila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Vedení Lanžhota usiluje 
o to, aby se tato aktualizace promítla i do návrhu připravovaného nového územního plánu. „Záleží hlavně na aktivitě představitelů Lanžhota, zda se uskuteční navržená opatření a případně změní zóna záplavového území," doplnila Tomíčková.

Vyčištění koryt? Ne

Město Lanžhot nyní připravuje celkem dva projekty protipovodňové ochrany, konkrétně v lokalitě Malá Caja podél toku a v lokalitě Šlajsa. „Teprve po vybudování těchto lokálních protipovodňových ochran dojde ke změně záplavového území," vysvětlila Tomíčková.

Podle Hostiny postačuje pro ochranu území pod Lanžhotem vyčištění značně zanesených koryt a břehů řek a kanálů. „Možnost čištění Kyjovky jsme v minulosti projednávali se starosty obcí, kterých se to týká, s Povodím Moravy
 i s odborem životního prostředí Jihomoravského kraje. Tato varianta však byla z důvodu ochrany vzácných živočichů zamítnutá," prohlásil Straka.

Jak dodal, město vyčlenilo v nově schváleném rozpočtu dostatečné peníze na vybudování protipovodňové ochrany. „V současné době se pracuje na projektech s nově aktualizovanými trasami. Součástí těchto opatření je i varianta se zprůtočněním odtokových járků. Souhlas k jejich uskutečnění dalo zastupitelstvo. Po vybudování těchto opatření dojde ke zmenšení záplavových území," ujistil Straka.

Hostina ale trvá na tom, že přebudovávání funkční protipovodňové ochrany města je zbytečně drahé a nesmyslné.