Podle něj hrozí ve výsledku také omezení vlastnických práv. „V případě odprodeje pozemku by stát mohl házet klacky pod nohy. A cena půdy může klesnout,“ upozornil.

Proti návrhu ministerstva se ostře ohradili nejen zemědělci a vlastníci pozemků v dotčené oblasti o ploše sedmdesáti hektarů, ale i vedení obce. „Vyhlášení této přírodní památky je zbytečné. Vznikne umělý pseudobiotop, využívající štědré ekologické evropské dotace na nesmyslnou pseudoochranu,“ zlobil se rakvický starosta Radek Průdek.

Pcháč žlutoostenný– v České republice je považovaný za rostlinu ohroženou vyhynutím
– roste pouze u Rakvic na Břeclavsku, v mokřadu přírodní památky Trkmanec-Rybníčky a hlavně o kilometr dál, v poli nedaleko dálnice D2 v lokalitě Trkmanské louky


V katastru je již národní přírodní památkou 44 hektarů velké území Trkmanec-Rybníčky. Podle odborníků však mají z hlediska ochrany pcháče žlutoostenného důležitější význam vedlejší Trkmanské louky. „Právě tam se vyskytuje až 98 procent populace tohoto pcháče v republice. Máme povinnost zajistit evropsky významné lokalitě efektivní péči,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Marek Čihák.

Trkmanské louky jsou rovinatým, zčásti podmáčeným a zčásti zemědělsky využívaným územím u dálnice. Vzácnému pcháči se podle odborníků v Rakvicích daří z velké míry díky tomu, že tamní půdu zemědělci dlouhodobě využívají. „Zemědělská činnost je žádoucí. Katastrofou pro populaci pcháče by bylo, kdyby se území nechalo zarůst třeba rákosem. To je pro něj konkurence,“ řekl Petr Slavík z jihomoravské pobočky agentury ochrany přírody a krajiny.

Tvrdí, že pro zemědělce by se v podstatě nic nezměnilo. „Máme zájem udržovat to podmáčené území, kde nic nepěstují. Kosit rákos, nebo třeba vytvořit tůň,“ nastínil Slavík.

Ochranáři argumentují, že by snáz dosáhli na peníze na údržbu Trkmanských luk se statutem národní přírodní památky. V Rakvicích se již sešli zástupci ochránců přírody a vlastníci dotčených pozemků, aby si celou záležitost ujasnili. Úředníci ministerstva nyní mají na stole připomínky. Podle obou stran se ale jednání patrně potáhnou.

Situaci navíc jitří historický spor kolem připojení oblasti Rybníčky do soustavy chráněných území Natura 2000, a pozemkových úprav v katastru obce. „Máme špatnou zkušenost,“ podotkl zemědělec Průdek.