„Říkám tomu efekt strýca Pagáča, který ani NERV (Národní ekonomická rada vlády - pozn. red.) nedomyslel. Nedovedu si představit, že pak strýc Pagáč dá Vavřinca na košt. Nedá. Ví, co nastane. Dojde celník, vezme si katalog a už ví, kam jít na kontrolu. Toto bude znamenat konec koštů," je přesvědčený například vinař Pavel Lacina z Velkých Pavlovic na Břeclavsku.

Podle něj čím menší obec, tím větší bude škoda. „Někde platí, že košt je vedle hodů největší kulturní událost v obci," zmínil Lacina.

Souhlasí s ním předsedkyně spolku Vinaři Vrbice Lenka Machovská. „Vinaři na košt nebudou chtít dávat svoje víno, aby se vystavovali tomu, že na ně vyjde zase nějaká kontrola. Zvlášť zahrádkáři," tvrdí Machovská.

Ve Vrbici vinaři pořádají také akce typu otevřených sklepů jako Z kopca do kopca nebo Po stopách opičky Emilky za mladým vrbeckým vínem. Pokud by vešla v platnost spotřební daň z tichého vína, letos podle Machovské budou poslední. „Máme ve spolku osmnáct registrovaných vinařů, polovina z nich to dělá při práci. V okamžiku, kdy na ně nastaví další byrokracii, skončí a zůstane devět," sdělila Machovská.

Petici proti zavedení spotřební daně na tichá vína podepsal i hejtman Jan Grolich. | Video: Deník/Michal Hrabal

Další problém může podle ní nastat se vstupem do sklepů. Veškeré provozy by totiž přešly do režimu daňového skladu, kam nesmí veřejnost. „Někteří vína vyrábí přímo ve sklepech, do kterých pouští při akcích lidi," doplnila Machovská.

Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada zapojují svá vína do koštů na vesnicích vinaři s produkcí do dvou tisíc litrů, kteří nyní nejsou obtěžkaní jakýmkoliv závazkem. „Nesmí prodávat, ale to neznamená, že se nezapojí do koštů a výstav. Pak jsou malí vinaři do sto tisíc litrů a pak i ti velcí. Všichni se na koštech potkávají dohromady a jestli se na nich budou potkávat za nesrovnatelných podmínek, půjde o hřebík do vztahů a do dění ve vesnici, protože to fungovat nebude," komentoval.

Proti zavedení spotřební daně z tichých vín je i jihomoravský hejtman Jan Grolich. „Chceme, aby právě malí a střední vinaři nebyli zatížení další byrokracií, aby jim nebyly házeny další klacky pod nohy a kulturu koštů či otevřených sklepů jsme tady mohli udržet. Má to obrovský dopad do našich regionů," poznamenal.

Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva financí Deníku potvrdil, že mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády o úsporných opatřeních patří i návrh na zdanění tichého vína. Rozhodnuto o něm zatím není.

„Je tedy předčasné specifikovat, jaké by v případě jeho přijetí byly konkrétní parametry a od nich se odvíjející náklady a výnosy tohoto opatření," uvedl Habáň.

V současnosti pokračují jednání o úsporných opatřeních na úrovni vedení koaličních stran. Konkrétní parametry konsolidačního balíčku vláda představí v následujících dnech. „Můžeme pouze sdělit, že se ministr Zbyněk Stanjura dlouhodobě netají tím, že by úspory měly být z větší části na výdajové straně, což doporučují také ekonomičtí experti," sdělil Habáň. Ministerstvo financí plánuje, že nová opatření budou účinná k začátku roku 2024.

Členové Národní ekonomické rady vlády svůj návrh zdanit víno odůvodňují nejen přínosem nových miliard pro státní rozpočet, ale i daňovou spravedlností. Zatímco z vína bez bublinek se v České republice žádná spotřební daň neplatí, z piva nebo tvrdého alkoholu ano. Zároveň by mohla podle nich nová daň snížit spotřebu alkoholu.

„V oblasti spotřeby alkoholu jsme jednoznačně na jednom z předních míst v Evropě a druhá věc, která se osvědčila ostatním zemím, je nějakým způsobem aspoň trochu posunout lidi ke spotřebě kvalitnějších druhů alkoholu,“ konstatoval nedávno pro Českou televizi člen rady Pavel Hroboň.

Proti zavedení spotřební daně na tichá vína vznikla petice, kterou šíří Svaz vinařů České republiky. Daň z vína používá menšina zemí v Evropě. Patří mezi ně například Polsko a minimální je i ve Francii.