Ve srovnání s většími městy jde spíše o jednotlivce, mnohdy v jedné skupině s bezdomovci. „Často obývali budovu u vlakového nádraží v Břeclavi. Pomáhali jsme u jejího vyklizení před demolicí. Jinak si nepamatuji, že bychom řešili něco většího," reagovala mluvčí policistů na Břeclavsku Kamila Haraštová.

Lidé libující si v krajně alternativním způsobu života si v regionu „přivlastňují" například domky poblíž železniční trati. S osádkou mají lidé zkušenosti také v případě Vranova mlýna v centru Břeclavi. Pozornost se k nim stáhne v případě požárů nebo stížností. „Většinou to řešíme domluvou, napomenutím nebo vykázáním. V opakovaném případě se viník může dopustit přestupku nebo i trestného činu. Že bychom kvůli tomu ale někoho vyšetřovali a podávali návrh na žalobu, to ne," sdělila mluvčí.

Co vlastně iniciativa za legální obývání opuštěných domů chce? Její zástupci tvrdí, že pouze upozorňují na způsoby podnikání spekulantů. „Jde jim o soukromý zisk, ne o veřejný zájem, o to jak město vypadá a jak se v něm žije. Squatting je pro nás způsob jak zviditelnit problémy, které nejsou na očích," uvedl zastánce squattingu Petr Brunner.