Překvapila jste mě. Když k vám člověk přijde na návštěvu, odnese si od vás malou, ale cennou, pozornost. A to čokoládky, bylinkové čaje a křížalky s logem obce. Proč zrovna tohle?
Není to lepší, než nějaké neosobní propisky? Mně připadá, že ano. Všechno si tady děláme sami, i bylinky jsem sbírala na loukách v okolí Morkůvek. V zimě je nasuším a dám do pytlíčků. Zrovna teď v sobotu mi volala jedna rodina z Čech, která ode mě dostala čaje loni za darování knih do muzea. Řekli doslova, že si při jeho pití vždycky vzpomenou na Morkůvky – z toho mám radost a vím, že to má smysl. (úsměv)
Věřím, že radost budou mít i z jednoho velkého projektu, který tady chystáte…Prozradíte, o co jde?
Plánujeme velký projekt zbudování kanalizace v obci. Dosud jsme měli pouze dešťovou. Lidé mají u svých domů jímky na vyvážení a v těch novějších mají potom zbudované domácí čistírny odpadních vod.
V jaké jste nyní fázi?
Letos bychom chtěli zpracovávat projekt. Máme již vytvořenou variantní studii s tím, co by pro obec bylo nejvýhodnější. Současně jsme se i prostřednictvím dotazníků ptali lidí na jejich názory. A pochopitelně, že se na toto téma uskutečnilo i několik schůzek.
Kde by se měla nová čistírna nacházet?
Stát by měla ve směru na Brumovice. Máme tam obecní pozemek, ke kterému vede i silnice. V územním plánu se počítá se zbudováním blíže k obci, avšak pozemky, které se tam nacházejí, nevlastníme. Proto budeme žádat o změnu územního plánu.
Už víte, kolik peněz vás výstavba vyjde?
Rozpočet zatím nemáme, avšak z variantní studie vyplynulo, že půjde o částku v řádech desítek milionů korun.
Morkůvky loni získaly titul Vesnice roku Jihomoravského kraje 2014. Co se vám od té doby podařilo?
Za úspěch v soutěži jsme dostali dotaci ve výši jednoho milionu korun. Za peníze z ní a ještě i z kraje jsme částečně opravili objekt s knihovnou, obřadní síní a hernou, kam chodí místní cvičit. Ve velice špatném stavu byla především herna. Nachází se částečně pod úrovní silnice a měli jsme tam velký problém s vlhkostí. V minulosti se to řešilo odvětrávání, což ovšem moc nefungovalo. No a odborníci se shodli, že podřezání se nevyplatí. Budovali jsme tam proto nové topení a došlo i na rekuperaci, tedy odsávání, u stropu přibyla vzduchotechnika a obložili jsme nově i zdi. Zatím je, bohužel, herna nepokřtěná. Kvůli koronaviru tam totiž nikdo sportovat nemůže.
Když jsme se naposled bavily, zmínila jste, že budete v obci obnovovat tradici ochotnického divadla. Na Vánoce jste dokonce chystali i první hru…
Loni jsme dali dohromady ansámbl, nacvičovali jsme a těšili se, že vystoupíme na Vánoce. No, opět do toho vstoupil koronavirus a z vystoupení sešlo. Nyní čekáme, až se zase budeme moci scházet a zkusíme nacvičit nějaké představení na léto. Morkůvky mají velkou divadelní tradici. Jednu dobu, to už jsou ale desítky let zpátky, zde dokonce působily dva spolky. V devadesátých minulého století u nás vyhořela sokolovna, takže jsme se potkávali v kulturáku. Protože tady ale není jeviště, dohodli jsme se, že si zakoupíme pódium mobilní. Jde však o investici v řádech stovek tisíc korun, proto jsme požádali kraj o dotaci.
Nedávno jsme psali o tom, že ve Strachotíně obnovili místní nadšenci studny. K něčemu podobnému došlo i u vás v Morkůvkách, je to tak?
Ano, loni jsme nechali vyčistit všech asi dvanáct obecních studen. Revize a nového nátěru se dočkaly i pumpy, některé jsme museli vyměnit. A to tak, abychom zachovali jejich jednotný vzhled. Voda v nich sice není pitná, ale k osvěžení v létě naprosto vyhovuje. Jednu studnu máme dokonce i před obecním úřadem, i tu jsme nechali vyčistit a uvažujeme, že i k ní bychom vrátili pumpu.
Je něco, co vás v Morkůvkách trápí?
Upřímně, ano. Momentálně úplně nejvíce ohrožení dětské skupiny Peřinka, ale o tom už jsem mluvila mnohokrát. Také nedostatek stavebních míst a nevhodná zástavba. Přímo vedle historické obecní zvonice se nachází nově postavený dům, který se jí výškou přibližuje. Přestože odporuje územnímu plánu, ještě za mého předchůdce projekt na jeho výstavbu prošel a dům stojí a je zkolaudovaný. Trošku nám vadí, že tím utrpěl pohled na dominantu obce.
