Na chodníku s neodklizeným zledovatělým sněhem se sklouzne starší paní. Naštěstí nespadne, ale přesto začne nadávat, proč ten sníh někdo neuklidil.

Otázka zní, kdo je za to zodpovědný? Poslanci rozhodli, že to nově budou vesnice a města. Například starostka Hlohovce Jana Vlková namítá, že pokud má novinka fungovat, měli by legislativci zároveň myslet i na uvolnění potřebného množství peněz na pojištění a personál, který se bude o tyto plochy starat.

„Dále by se zákonodárci měli zajímat o to, jak bude možné zvládat například zimní kalamitní situace. Když si každý uklidil svých několik metrů chodníku, byla obec relativně průchodná i při deseticentimetrové a větší sněhové nadílce během jedné až dvou hodin. Při zákonné zodpovědnosti obcí za tento úklid může řešení kalamity trvat i několik dní,“ argumentuje Vlková.

Pro návrh v poslanecké sněmovně nehlasoval třeba sociálnědemokratický poslanec Jiří Petrů. „Jako bývalý starosta si dokážu představit, co to pro obce znamená. Především pro malé, kde nejsou domy blízko sebe, tudíž mají velké plochy chodníků. Obec třeba úklid zvládne, ale v delším časovém rozsahu, třeba za tři čtyři dny,“ podotkl Petrů.

Argumentem řady poslanců, kteří novelu zákona protlačili, je možné zvýšení daně z nemovitosti. „Obce tím pádem mohou lidem zdražit nemovitost a z těch příjmů pak mohou koupit techniku. Myslím ale, že to není dobré řešení. Přeci jen je dost lidí, kteří jsou ochotní se v případě potřeby pustit do úklidu. Nikomu neublíží, když udělá kolem sebe pořádek,“ nastínil Petrů.

Na Břeclavsku se nicméně najdou i obce, kde je kromě dalších cest zodpovědná rovněž za chodníky místní samospráva. „O chodníky se staráme sami. Máme na to pracovníka i potřebnou mechanizaci,“ vysvětlil Rudolf Pelán, který šéfuje obci Sedlec, v níž žije osm set padesát obyvatel. Jedinou nevýhodou podle něj je, že na úklid všech chodníků v obci je jediný člověk, takže práce trvá déle.