Volá na Víta Martince, tatínka tří dětí, který s jejich asistencí před svým rodinným domem chystá už pátý rok v řadě k první adventní neděli dřevěný betlém s postavami v životní velikosti. Letos koronaviru navzdory. „Poprvé jsme ho instalovali v roce 2016. Já jsem byl už jako dítě zvyklý, že jsme doma vždycky o Vánocích měli betlém. Bylo mi líto, že ve městě Břeclavi dřív žádný takový nebyl. Tak jsem si řekl, že se do toho vložím sám. Oslovil jsem proto řezbáře Jana Vinckera z Teplic nad Bečvou, se kterým jsem se náhodou seznámil. Sice se divil a nevěřil tomu, že si chce někdo postavit takový betlém před domem, ale plácli jsme si,“ vzpomíná s úsměvem Martinec.

Vyřezání čtrnácti figur zabralo řezbáři dva roky. „Nejprve se pokácely černé topoly. Byly to obrovské stromy, některé měly metr až metr a půl v průměru. Z nich se pak vyřezávaly první a největší části postav. Toto trvalo asi rok. Postavy potom musely praskat a vysychat,“ přibližuje nadšenec ze Staré Břeclavi.

V jeho betlémě má své místo Josef, Marie i Ježíšek. Nechybí ani ovečky, oslík, pejsek, volek, jehňátka či beran. „Rád mám všechny, děti nejvíc obdivují Ježíška a ovečky, ty si všechny chtějí hladit. S Josefem je pak nejvíc práce. Ještě než bylo dřevo úplně vyschlé, vážil asi sto padesát kilo. Převážet ho do betléma musíme vždy dva. Na rudlu,“ směje se Martinec.

Vídeň již dýchá Vánocemi.
Vídeň se oklepala z terorismu. Rozzářené ulice už dýchají Vánocemi

Dřevěný betlém mohou lidé ve Staré Břeclavi obdivovat od první adventní neděle až to Tří králů. Instalace dřevěné konstrukce včetně montáže osvětlení a elektřiny zabere nadšencům dva víkendy. „Likvidujeme ho, jak nám počasí dovolí. Většinou až koncem ledna,“ zmiňuje Martinec.

Podívat se na něj jezdí lidé z Břeclavi i širokého okolí. „Jednou jsem takhle vyšel z domu a vidím pána, jak si přeměřuje postavy. Tak se ho ptám, co dělá. A on mi říká, že je starostou v jedné obci a že by si tam chtěli taky takový betlém pořídit. A že se chce inspirovat. Jindy jsem zase jel z práce domů a stála tady třída dětí s paní učitelkou. Přišli si zazpívat koledy. To mě dojalo, byla to krása. Dokonce mi už psali i z místní léčebny dlouhodobě nemocných a ptali se, kdy bude betlém hotový, že by se rádi přišli podívat,“ vypráví Břeclavan.

Rodina ho v jeho úsilí podporuje. „Pomáhají mi všichni. Manželka říká, že už si zvykla, že dva měsíce v roce má v kuchyni kvůli betlému tmu. Ale je ráda, že to děláme. Rádi bychom, aby lidé a děti dobu adventní prožili tak, jak se má. Aby ji vnímali i jinak než jen jako čas, kdy je na stole přehršel jídla a sladkostí,“ usmívá se Martinec.

Jakmile betlém v lednu složí, postavy pošle do Teplic nad Bečvou. „Jsou sice zalazurované, ale skoro každé tři roky je třeba je přeřezávat. Ono totiž dřevo neustále pracuje a sem tam se na figurách objeví prasklina,“ zdůvodňuje.