Zdravotníci kritizují úsporné kroky vlády premiéra Petra Fialy. Podle nich budou jen zhoršovat životní úroveň obyvatel.

„Vystoupili jste z komfortní zóny a přišli jste sem, někteří ve volném čase, abyste vyjádřili nesouhlas s děním ve společnosti, ve státě a ve vašem rezortu, tedy v rezortu zdravotnictví. My všichni, lékaři, sestřičky, sanitáři, ošetřovatelky a veškerý pomocný personál, jsme na jedné lodi, jeden tým. Tým, který je tolik potřebný, avšak strašně podhodnocený,“ uvedla na shromáždění Veronika Lišková, zdravotní sestra a předsedkyně odborové organizace břeclavské nemocnice.

Nemocnice. Ilustrační snímek.
Vzkaz nemocnice v Břeclavi: Akutní péči zachováme, omezíme ale plánované operace

Odboráři připomněli, co je nejvíce trápí. „Stabilizace personální situace ve zdravotnictví nemůže být na úkor zvyšování povinných přesčasů již pracujících lékařů a sester. Do října letošního roku to bylo 150 přesčasových hodin ročně, které mohl zaměstnavatel nařídit, respektive 416 dobrovolných. S nyní platnou novelou zákoníku práce je to dvojnásobek, tedy 300, respektive 836 přesčasových hodin, a to pouze pro pracovníky ve zdravotnictví,“ oznamovala Lišková.

Zdravotníci poukázali zároveň na to, že moc jiných možností jak vyjádřit svůj nesouhlas, nemají. „Můžeme sepsat petici, což jsme v září udělali. A můžeme se takhle krátce sejít. Nemůžeme zavřít ordinace, oddělení a nechat pacienty napospas bez pomoci,“ sdělila Lišková.

Zdravotníkům vadí i neochota vlády snížit hranici odchodu do důchodu pro fyzicky a psychicky náročná povolání včetně toho jejich. „Jediná možnost garantovaného navýšení platů je zvýšení tarifů. To je pro nás jediné přijatelné a to hlavní, za co bojujeme. Vláda by si měla uvědomit, že pokud budeme spokojení my a bude se nám dobře pracovat, budou spokojení i naši pacienti,“ poznamenala sestra z anesteziologicko-resuscitačního oddělení.

Zapojili se lékaři napříč odděleními

Podle anesteziologa Ondřeje Míla se v břeclavské nemocnici z asi stovky sloužících lékařů k protestům zapojilo čtyřiačtyřicet z nich. A to napříč odděleními. „Nejvíce nám vadí přesčasy. Na těch je závislý provoz nejen naší nemocnice, ale všech v republice. Chceme lidem ukázat, že když nebudeme mít stovky až tisíce přesčasových hodin, péče o pacienty se omezí. A to pouze na tu akutní. Na ostatní věci jednoduše za současného nastavení zdravotnictví už nebude čas,“ upozornil lékař.

Nezřídka lékaři a sestry pracují i více jak čtyřiadvacet hodin v tahu. „Ráno nastoupíme do práce, v půl čtvrté končíme osmihodinovou pracovní dobu. Ale o pacienty je třeba se postarat od půl čtvrté odpoledne do rána. A to jsou právě ty přesčasy. Roky na tom naše zdravotnictví staví. V nemocnicích nemáme lidi, kteří by za nás odpoledne nastoupili. To samé platí pro lékaře, anesteziologické sestry, sálové sestry, rentgenové sestry,  laboranty a další,“ uvedla Lišková.

Nynější stav je podle odborářů, s nimiž Deník hovořil, dlouhodobě neudržitelný. „Samozřejmě, že se to dlouhodobě může podepsat na naší práci. Řada lidí trpí syndromem vyhoření, podepisuje se to i na vztahu k pacientům. Samozřejmě, že o ně jinak pečuje odpočatý personál a jinak personál, který jede doslova na krev. To je pak těžké se usmívat,“ vysvětlil Míl s tím, že řada jeho kolegů po povinných atestacích raději zamíří do soukromé sféry.

Řešení vidí zdravotníci v navýšení počtu personálu. A to na všech pozicích. „Chybějí taky sanitáři, ošetřovatelky. Jde o tak podhodnocené pozice, nikdo si ale neuvědomuje, že je nelze nahradit. My sestry pak často trávíme čas místo péče o pacienty třeba převážením postelí nebo vytíráním podlah. Když je potřeba, musíme to zkrátka udělat,“ přibližuje předsedkyně odborové organizace břeclavské nemocnice.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Sestřičky Šárka Želinská, Bronislava Štockmannová a Vlasta Ujíčková ji doplňují. „O bolavých místech zdravotnictví bychom mohly hovořit dlouho. Je to stresové prostředí, ve kterém jen málokdo vydrží. Záchranná služba funguje často jako taxislužba, protože ji někteří lidé opravdu zneužívají. A to i několikrát měsíčně. Mnoho pacientů, které záchranka přiváží, končí u nás na interně. Dost často jsou to známé firmy, nezřídka pod vlivem alkoholu, drog a bez pojištění. Tohle je další z věcí, která by se v republice měla začít systémově řešit,“ poukázaly shodně ženy.

Zdravotníci se shodují, že v prosinci budou akutní péči poskytovat beze změny. „O akutní pacienty se budeme starat pořád. Žádný pacient nezůstane ležet neošetřený venku. Nepřekročíme ho. Šlapalo to doteď a dál to šlapat i musí,“ řekli smířeně odboráři z břeclavské nemocnice a dodali, že je potřeba provést ještě mnoho změn, aby byla zdravotní péče dostupná i do budoucna.