Nová pískovna má vzniknout mezi Popicemi, Pouzdřany a Strachotínem. Štěrkopísek, který tady soukromá firma vytěží, by měl posloužit jako stavební materiál při rozšiřování rychlostní silnice R52 na Vídeň. Počítá s tím alespoň materiál, který nyní prochází nezbytným procesem posuzování vlivů na životní prostředí.

„Mohu potvrdit, že se na kraji našeho katastru za letištěm směrem ke Strachotínu má těžit štěrkopísek. A dále na pouzdřanskou stranu. Je tady orná půda. Část pozemků je obecních, zbytek patří soukromým vlastníkům. Většina z nich už uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí,“ řekl popický starosta Josef Urbánek.

Podle jeho slov je vymezená plocha v územním plánu vedená skutečně jako zásoba štěrkopísku. „Firma, která se o těžbu zajímá, doufá, že by štěrkopísek udala při stavbě dálnice kolem Mikulova. Někteří vlastníci půdy ale mají velké požadavky. Za pronájem svých polí by chtěli více peněz,“ přiznal Urbánek.

Jedním z rebelů je Josef Krajča. „Nabídli mi zhruba pět korun za vytěžený kubík, s čímž nesouhlasím. Když přijdu k nim do pískovny, chtějí za kubík štěrkopísku stovku. Ať těží, nejsem v principu proti, ale měli by za pronájem nabídnout víc. Už mě oslovila i jiná firma s dvojnásobnou nabídkou,“ tvrdí muž z Popic, který v uvažované pískovně vlastní asi hektar půdy.

„Částka za pronájem je daná trhem. Pro všechny je stejná. Nemůžeme nikoho zvýhodňovat, to by nebylo fér. Vlastníme pět pískoven, ale zatím nikdy jsme se nedostali do situace, že bychom ustoupili nějakému spekulantovi. Pokud by nás chtěl někdo tlačit ke zdi, raději pozemek oželíme a změníme plán těžby,“ reagoval nekompromisně ředitel pro marketing a obchod společnosti Zepiko Martin Ohniště.

Právě tato brněnská firma chce štěrkopísek u Popic, na jejichž katastru leží největší část ložiska, těžit. Téměř padesátihektarová plocha má vydat až půl milionu tun suroviny ročně. Těžba má podle předloženého záměru trvat čtyři roky s předpokládaným začátkem už v roce 2010.

„Vzhledem k nynější ekonomické situaci ale není vůbec nic jisté. Jen to, že se do budoucna jedná o cenný surovinový zdroj,“ uvedl Ohniště.
„Ložisko štěrkopísku vyhodnotil u Popic už průzkum v devadesátých letech. V hloubce do šesti metrů je ho kolem dvou milionů kubíků. Na části náležící ke strachotínskému katastru je ale vinohrad, tam nikdo nepůjde,“ připomněl důlní projektant firmy Zepiko Milan Plch.

Ten také potvrdil, že brněnská společnost už začala s majiteli dotčených pozemků podepisovat smlouvy. „S většinou vlastníků jsme dohodnutí, nejsou proti. Problém není ani s obecními pozemky. Jednoznačně se zavazujeme, že po vytěžení lokalitu zrekultivujeme opět do podoby orné půdy,“ zdůraznil Plch.

Krajča ale také v tomto případě oponuje. „Říkají sice, že půdu uvedou do původního stavu, ale já jako zemědělec vím, že to nebude ono. I když vytěženou plochu zavezou, bude z toho močál. Ať tam raději udělají rybník, to bude lepší,“ vyjádřil svůj názor.