Oslavenec pracoval dlouhých pětačtyřicet let v První brněnské strojírně. „Nastoupil jsem tam v lednu 1937. Praxi jsem měl v konstrukci ze Škodových závodů v Hradci Králové. Navíc jsem šest let dělal asistenta elektrárny na dole Theodor na Kladně,“ vzpomíná stále čiperný stařík. Devět let dokonce „přesluhoval“ v důchodovém věku.

Vypráví, jak se seznámil s ředitelem kotelního oddělení První brněnské strojírny. „Řekl mi, já vás nenechám pracovat jen v konstrukci u prkna, ale využiju vás taky pro zkušební provozy kotlů,“ usmívá se Frumert.

Jedním z jeho prvních úkolů byla spolupráce s elektrárnou v Handlové na Slovensku. Později se uplatnil ve vedení konstrukce kotlů, projekce parních elektráren a jejich uvádění do provozu. Díky svojí práci se dostal i do zahraničí.

„V Indii jsem vypracoval základní projekt elektrárny Surat. Spolupracoval jsem mimo jiné i na topných pokusech v elektrárně Trbovlje v Bělehradě. Navštívil jsem pracovně i Švýcarsko, Rumunsko, Maďarsko a Polsko,“ vyjmenovává příjemný starý pán, který má stále dobrou paměť. I když, jak přiznává, zapomíná jména.

K jeho jubileu mu v pátek přijeli popřát hodně štěstí a zdraví i nynější vedoucí pracovníci firmy, pro kterou tolik let věrně pracoval.
Frumert bydlí v současnosti v Břeclavi u své dcery, která o něj pečuje.

„Dcera Eva se o mě skvěle stará. Kdybych byl o pár let mladší, klidně bych jí i s něčím pomáhal. Teď už jen občas vyjdu na zahrádku. Ona je ale šikovná a se vším si poradí,“ pochvaluje si oslavenec.

Podle dcery je stále švihák, protože je po celý život optimista. „Vždycky byl v pohodě a vše bral s nadhledem,“ myslí si Eva Trubačová.