Stopa řeckých imigrantů je vidět ještě teď, poukazuje historička Káňová

Redakce 2. 9. 2015

Břeclav – Výrazné migrační vlny se doposud Břeclavsku  a konkrétně okresnímu městu podle historičky Aleny Káňové spíše vyhýbaly. A to i v případě občanské války v Jugoslávii v devadesátých letech. „Uprchlíci  z Balkánu tady většinou nezůstali ve větším počtu. Po válce se vrátili zpátky do své vlasti," uvádí Káňová s tím, že to ale zřejmě nebude případ současných imigrantů z Libye, Sýrie či Iráku.

Dalším důvodem, proč na Břeclavsku zatím nebyl příliv běženců tak výrazný, byl fakt, že v minulých letech pro ně chybělo velké záchytné místo. „Nejbližší větší bylo pro uprchlíky z Balkánu až v Zastávce u Brna," vzpomíná Káňová. Největší vlnu migrace, která by poznamenala tamější prostředí, zažil region po druhé světové válce. Tehdy přicházeli do Československa ve velkém počtu Řekové.

V této jihoevropské zemi se totiž dostala k moci pravicová vláda a levicově smýšlející lidé byli utlačovaní a vyhánění. „Celkem sem přišlo několik desítek tisíc lidí. Velká část jich na našem území zůstala. Dodnes ještě nalezneme v Břeclavi řecká jména," připomíná Káňová.

Historička v minulých letech procestovala několik zemí na Blízkém východě i v severní Africe. Získala tím bohaté zkušenosti s tamními lidmi i kulturou. Naposledy navštívila v roce 2013 Írán.  V těchto zemích byla jako členka organizovaného zájezdu i sama. Vždy přitom dbala na to, aby nosila dlouhé a volné oblečení, jak je tam běžné. „Bez šátku přes hlavu bych na ulici nevyšla," přiznává žena.

Ta má z kontaktu s tamními lidmi jenom kladné zkušenosti. „Jsou to příjemní lidé. Ke druhým tam chovají úctu. V paměti mi utkvěla také jejich pohostinnost," říká Káňová.

Írán se jí jako historičce celkově zalíbil jednak tamními historickými památkami, ale také celkovým prostředím. „Je to čistá země a lidé si tam hodně považují svou předmuslimskou tradici," přibližuje Káňová.

Z íránských obyvatel si mohou vzít lidé na Břeclavsku v něčem také příklad. „Oblasti Podluží či Hanáckého Slovácka si dříve vážily svého regionu, kulturního bohatství a rodinných vazeb, ale v poslední době to pomalu mizí. Měli bychom začít znovuobjevovat tamní tradice. Tohle konkrétně jsem si při svých cestách po světě připomněla," srovnává Káňová zdánlivě odlišné světy.

V žádné zemi na světě však není všechno pouze růžové.  I v Íránu mají problémy s imigranty, možná ještě větší než u nás. Hlavně z Afgánistánu. „Na hranicích hlídají vojáci se psy. Uprchlíci jsou tam v klecích," dodává historička. Migrace je hybatelem dějin, ostatně i Slované se přemisťovali.

MICHAL HRABAL