První veřejné projednání se v Pohořelicích na Brněnsku konalo již koncem letošního dubna. Protože se procesu účastní rovněž rakouští představitelé, byli k debatě přizvaní také. Kvůli chybě v dubnové pozvánce, která tehdy mylně upozorňovala na absenci simultánního překladu do němčiny, se ale diskuze o výstavbě části dálnice D52 musela v úterý uskutečnit znovu.
„Kvůli tomu, že historicky byla územní rozhodnutí a posudky EIA zrušená na základě podnětů rakouských spolků, mělo ministerstvo životního prostředí obavu, že by tato chyba mohla způsobit napadení procesu EIA z rakouské strany,“ vysvětlil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Přestože byl obsah zářijového veřejného projednání podobný první diskuzi, vyjádřili obyvatelé tentokrát obavy zejména z možné výstavby estakády přes novomlýnské nádrže. Aktuálně pracují silničáři se dvěma variantami, a to přemostěním vodních nádrží prostřednictvím náspu, nebo právě stavbou několik metrů vysoké estakády.
„Estakáda do tohoto území prostě nepatří. Jedná se o to, že území je jednoznačně dominantní prvek jižní Moravy, nepochopil jsem, proč by tam estakáda měla být,“ argumentoval například spolumajitel hotelu Thermal Mušov František Vašíček.
Hlavním záměrem silničářů je výstavba kompletního čtyřiačtyřicet kilometrů dlouhého úseku dálnice D52, který by plynule propojil současnou dálnici v Pohořelicích s česko-rakouskou státní hranicí.
Budoucí dostavbu dálnice D52 plánují silničáři rozdělit do tří etap. Zatímco první z nich zahrne stavbu z Pohořelic po novomlýnské nádrže, druhá vyřeší jejich přemostění. Poslední fáze obsáhne výstavbu dálnice od Nových Mlýnů po státní hranici.
„Budeme muset zohlednit nejen vliv stavby na životní prostředí, ale také investiční náklady na jednotlivé varianty a následné provozní náklady. Čím dřív bude stanovisko EIA vydané, tím dřív jsme schopni požádat o příslušná rozhodnutí,“ poznamenal generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Vydání posouzení vlivu na životní prostředí očekává do konce letošního roku. Podle zpracovatelky dokumentace Kateřiny Hladké představuje výstavba mostní estakády přes Nové Mlýny výrazně vhodnější variantu. „Hygienické limity hluku budou splněné,“ ujistila na úterním veřejném projednání Hladká.
play_fill
Možný vznik estakády trápí rovněž Josefa Svobodu. Ten upozornil, že téměř tři kilometry plánované mostní estakády nelze postavit bez dilatačních spár, tedy oddělujících prvků, které se umísťují do míst, kde lze očekávat koncentrace napětí.
„Zvuk se po hladině vody šíří trochu jinak, doporučoval bych za sebe formu náspu a vyhneme se možná osmdesáti dilatačním spárám, přes které každé auto projede. Každá poškozená spára by byla zdrojem nadměrného hluku,“ krčil rameny Svoboda.
play_fill
Opakovaně zazněly i obavy z nadměrného hluku a provozu v Nové Vsi na Brněnsku. Jako podmínku pro dostavbu dálnice D52 požadují obyvatelé vznik obchvatu. „Otázkou je, jak se k tomu postaví ministerstvo životního prostředí. Pokud to bude vyvolaná a potřebná investice, jsme připravení obchvat jako součást stavby dálnice D52 postavit,“ sdělil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Po kompletní dálnici vedoucí do rakouské Vídně by se řidiči mohli poprvé projet v letech 2031 nebo 2032. Zahájení výstavby jižní části odhadují silničáři přibližně za dva roky. V lokalitě již vykoupili přes devadesát procent pozemků.
play_fill
Řidiči by po této dálnici do Vídně mohli jet v letech 2031 nebo 2032, jak předpokládá Radek Mátl. V roce 2026 by mohla začít stavba jižní části, kde už ŘSD vykoupilo přes 90 procent pozemků. Po dálnici z Rajhradu do Pohořelic jezdí řidiči už od roku 1996.
