Zástupce velitele břeclavské městské policie Zdeněk Novák připustil, že i přes hrozbu pokut nemá sebepřísnější zákaz na některé žádný dopad. „Vyhláška účel plní, počet případů se snížil. Přesto jsou lidé, kteří říkají, že jim nikdo nemá co vzít. Rezignovali na vše, takže to neřeší," sdělil Novák.

Právě Břeclavané na sociálním dnu byli ale právě jedním z impulsů k tomu, aby město pravidla utáhlo. Zastupitelstvo o tom rozhodlo před více než rokem. Část opozice se zákazem nesouhlasí, považuje ho za zbytečný.

Například Břeclavanka Ludmila Pavlovová zákaz chápe, ale v určitých případech by byla tolerantní. „Je dobře, že vyhlášku máme, ale jednu otevřenou plechovku piva jako problém nevidím. Hlavně v létě, kdy jsou třicetistupňová vedra," reagovala obyvatelka.

Strážníci řeší alkoholové případy na ulici v průměru jednou za čtrnáct dní. Dokumenty se pak dostávají na stůl přestupkové komisi, která na jejich základě rozhoduje o udělení pokut. „Z devětadeva­desáti procent je množství peněžního postihu totožné s oznámenými proviněními," poznamenal mluvčí radnice v okresním městě Jiří Holobrádek.

Omezení se netýká Silvestra a Nového roku, zahrádek a předzahrádek pohostinství či veřejných akcí. Požádat lze také o udělení výjimky, toho ale zatím nikdo nevyužil.

Zatímco v Břeclavi mají s dřívější volnější úpravou zkušenosti léta, v Lanžhotě pro vyhlášku zvedli ruce teprve loni. A efekt? Tamní starosta Ladislav Straka tvrdí, že pozitivní. Ve srovnání s Břeclaví se Lanžhot nepotýká s bezdomovci, zákaz se tak stal především nástrojem proti vandalům. „Stávalo se, že někteří, zejména mladší lidé, dělali na některých místech nepořádek. Teď, když u toho mají alkohol, lze proti nim zakročit. Využili jsme to asi dvakrát. Běžný život slušných lidí vyhláška nijak neomezilo," oznámil Straka.