O solární panelech a fotovoltaických elektrárnách je na Břeclavsku stále více slyšet. Firmy se předhánějí s nabídkami, mnohé obce zvažují, na kterou kývnou. Znamená to pro ně pravidelný přísun nemalých peněz do často napjatých rozpočtů. V Břeclavi se dokonce objevila firma, která nabízí lidem možnost pronajmout střechu domu s tím, že na ni nechá nainstalovat solární panely. Investor získanou elektřinu buď prodá dál, nebo ji majiteli domu nabídne za zvýhodněnou cenu.

„Výše nájmu za pronájem střechy se odvíjí především od lokality, orientace, sklonu a využitelnosti střechy, výkupních cenách a momentální poptávce investorů,“ nastínila fungování systému ředitelka společnosti Střešní burza Renata Helešicová.

Přiznává, že pro veřejnost je pojem a význam střešní burzy zatím něčím zcela novým. Společnost se sídlem v Břeclavi přesto věří, že využití solární energie čeká slibná budoucnost.

Antonín Hrabec z Borkovan, který se léta zabývá fotovoltaikou a fototermikou, považuje práci takové firmy za dobrý nápad. „Třeba v Německu je to naprosto běžné. U nás je třeba pro to získat lidi a je otázka, jak to bude rentabilní pro investory a pronájemce střech,“ vyjádřil svůj názor.

Podle Helešicové střešní burza na začátku „života“ skýtá i určitá úskalí v podobě nákladnosti a nízké účinnosti přeměny slunečního záření na elektrickou energii. „Za poslední rok vzrostl instalovaný výkon v České republice více než sedmkrát a očekáváme další významný nárůst,“ dodala ředitelka firmy.

Střešní burza sice v Břeclavi nefunguje dlouho, ale na nedostatek zájmu si nestěžuje. Jejích služeb využije třeba i břeclavská radnice. „Nabídli nám, že by umístili fotovoltaické panely na některé budovy v majetku města. Po kratším čase jsme vytipovali objekt zimního stadionu a budovu domu školství,“ sdělil tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla. Projekt už je podle něj ve fázi získání stavebního povolení, takže panely zřejmě stanou na střechách obou budov už letos v létě.

Břeclavští ještě zvažují, zda získaná elektřina poputuje do distribuční sítě, což by pro město znamenalo roční čtyřsettisícový příjem z obou budov. Druhou možností je zužitkování energie v objektech a s tím spojená úspora ve výši až osmi set tisíc korun ročně. „To je zajímavé u zimního stadionu. Budova je energeticky velmi náročná,“ uvedl Neděla.

JIŘÍ ŠEVČÍK
ELIŠKA WINDOVÁ