Nejlépe šla studentům gymnázií u generální maturitní zkoušky angličtina. Drobné problémy měli s češtinou či matematikou. Většina z nich volila lehčí variantu, jen pár maturantů si chtělo zkusit těžší verzi. U ostré maturity jich však bude jako šafránu. Tedy pokud na konci školního roku skutečně budou státní zkoušky skládat. Senát totiž odhlasoval jejich zrušení.

„Maturovalo u nás padesát studentů. Většina si vybrala základní úroveň. Například v češtině si zvolil těžší variantu jen jeden žák, u jazyků nikdo. Matematiku si vybralo dvanáct maturantů v základní úrovni,“ uvedl ředitel velkopavlovického gymnázia Vlastimil Kropáč.

Podle jeho informací nebyl na škole nikdo, kdo by u zkoušky propadl. Přesto u ostré maturity nechtějí studenti riskovat a volí lehčí variantu. „Řekli mi, že nikdo na výsledek nebere ohled, takže jim to v ničem nepomůže. Chtějí mít jistotu, že uspějí,“ dodal.

Velkopavlovičtí maturanti měli nejlepší výsledky v angličtině, kde dosáhla průměrná úspěšnost čtyřiasedmdesát procent. O něco hůř pak dopadli v matematice a němčině.
Těžší variantu u generálky maturit si vybrali jen čtyři studenti v mikulovském gymnáziu. „Chtěli si ji vyzkoušet, a učitelé se tak alespoň seznámili s tím, jak těžší varianta vypadá. Na jaře u povinné státní části zvolili všichni maturanti lehkou variantu,“ prozradil statutární zástupce ředitele školy Jiří Souchop.

Jsou i výjimky

Jak ale dodal, pár žáků odmaturuje i z volitelného předmětu matematika, kde vyzkouší těžší verzi. „Je totiž několik škol, které už částečně přihlíží k výsledkům, ale jen u těžší varianty. Mají tedy motivaci,“ překvapil s tím, že u maturity propadli jen dva žáci, a to z matematiky.

Němčina, francouzština a matematika. V těchto předmětech uspěli hustopečští gymnazisté na sto procent. „Z šestapadesáti našich studentů neuspěl jen jeden v angličtině a šest v češtině,“ sdělil hustopečský ředitel gymnázia Jan Sedláček a řekl, že i v Hustopečích se našlo pár těch, kteří volili vyšší úroveň. Například v angličtině jich bylo deset, v matematice dva.
„V pátek jsem v rádiu slyšel, že senát odhlasoval zrušení maturit. Takže je mi líto studentů, kteří vlastně ani neví, co bude,“ připustil Sedláček.

I on měl, stejně jako ředitelé ostatních středních škol, problém dopátrat se vůbec celkových výsledků školy. Proto když podepisoval jednotlivé výkazy žákům, dělal si čárky, kolik jich uspělo a kolik ne.

Na stejnou zkušenost narážel i ředitel břeclavského gymnázia. „Tabulka s výsledky nám přišla nečitelná, takže bychom je museli zjišťovat po studentech. Generální zkouška sloužila k ověření logistiky. Maturanti dostali do rukou protokoly se svými výsledky, aby oni sami věděli, jak uspěli. Jen oni totiž tuší, s jakým nadšením k tomu přistupovali,“ upozornil Josef Drobilič.

V Břeclavi na gymnáziu se našlo několik vynikajících výsledků, ale i pár podprůměrných. „Asi čtyři studenti neuspěli v češtině. Někteří proto, že špatně odhadli literární útvar v písemné části. Přitom to většinou byli nejlepší žáci,“ popsal ředitel výsledky sto dvaceti svých svěřenců. Více než třetina volila těžší verzi.

V Kloboukách u Brna si maturitou prošlo šestadvacet žáků. „V češtině jich šest psalo těžší verzi, v angličtině to byli čtyři a v matematice z jedenácti tři,“ podotkl tamní ředitel Přemysl Pokorný. Jak uvedl, u zkoušky propadl jen jeden student z češtiny.