Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a obchodní akademie Břeclav je ve městě na Dyji rozesetá v celkem šesti budovách a čtyřech areálech. Zaplněná je přitom ani ne z poloviny. Její vedení proto stálo před otázkou, jak uspořit na energiích a dalších nákladech.

Ve hře byly dvě varianty. A to buď sestěhovat učně do budov obchodní akademie a průmyslovky, nebo právě přestěhovat studenty obchodní akademie do nedaleké průmyslovky. „Zřizovateli školy, tedy kraji, jsem předložil obě varianty. A doporučil přestěhovat žáky a pedagogy obchodní akademie na průmyslovku,“ přiblížil Uher.

V historické budově obchodní akademie na nábřeží řeky Dyje je nyní osm tříd. „Pokud budu brát současné čtyři ročníky, studuje zde 181 žáků. Průměr na třídu je tedy asi 23 žáků. Škola v minulosti pojala 16 tříd se 30 žáky. Provoz pro méně než polovinu žáků, bez možnosti regulovat vytápění a s nutností se provozně starat o celý prostor, je pro rozpočet v současné situaci zdražování nejen energií opravdu velkou zátěží,“ zdůvodnil Uher.

Bouřka v Břeclavi utrhla střechu bytovce.
Jižní Moravou se přehnala silná bouřka, v Břeclavi utrhla střechu bytovce

Vedení kraje rozhodnutí posvětilo. Prostřednictvím mluvčí Aleny Knotkové zároveň vzkázalo, že záměr využití budovy obchodní akademie se ani po stěhování studentů nezmění. „Kraj vnímá toto opatření ve shodě s vedením školy jako dočasné, situace bude v příštím školním roce vyhodnocena. Není žádný plán změny účelu budovy, ani záměr vyjmout ji z celku objektů, které kraj svěřil škole do hospodaření,“ ubezpečila mluvčí.

Úspora vzniklá úpravami provozního režimu se odhaduje až na jeden a půl milionu korun, poznamenala Knotková. „To je v kontextu celkového provozního rozpočtu školy a letošního skokového zvýšení cen energií úspora natolik významná, že to vedení školy zřejmě nemohlo ignorovat, pokud vidí možnosti, jak v následujícím školním roce výuku prostorově zorganizovat jiným způsobem," okomentovala mluvčí.

V provozu zůstane v budově obchodní akademie pouze tělocvična. Studenti a dvaadvacet pedagogů najdou nové zázemí ve zrekonstruovaném třetím patře školy. „Oprava nás vyšla na 1,5 milionu korun. Připravených máme dvanáct tříd a pět kabinetů,“ uvedl ředitel.

Král knih pasoval ve velkopavlovické knihovně prvňáčky na čtenáře.
Pozvánka k celoživotnímu poznávání. Z pavlovických prvňáků jsou pasovaní čtenáři

O změně vědí také ve vedení města. „Pan ředitel nás o tom informoval. Otázkou je, jak to nakonec dopadne. Jeho úkolem je šetřit peníze, kde se dá. Zvlášť s přibývajícími náklady na na energie. Věříme, že je to pouze dočasný stav, a že za pár let s přibývajícím počtem žáků opět bude možné provoz vrátit zpátky," zareagoval místostarosta Břeclavi Richard Zemánek.

Připomněl, že ve městě na Dyji se radnice dlouhodobě potýká s nedostatkem školských prostor. „Před pár dny jsme na radě schválili strategie rozvoje školství, kterou nám snad posvětí zastupitelé na nejbližším jednání," vyjmenoval Zemánek.

Ředitel: Budova školy zůstane i nadále ke vzdělávání

Jiří Uher je ve funkci ředitele břeclavské Střední průmyslové školy Edvarda Beneše a obchodní akademie teprve rok. Přesto už stojí před nepopulárním rozhodnutím zefektivnění provozu školy a snížení nákladů.

Kdy se vlastně otevřelo téma šetření?

Už v rámci výběrového řízení na pozici ředitele školy byla předmětem projektů kandidátů, a následně dotazů výběrové komise, možnost optimalizace chodu školy. Bylo to zadání už pro dřívějšího ředitele, ale ten se, bohužel, k tomuto náročnému a složitému kroku neodhodlal. Škola totiž funguje v šesti budovách a čtyřech areálech a přitom naplňuje méně než padesát procent své kapacity. Proto bylo dlouhodobě požadováno zřizovatelem, aby došlo k zefektivnění provozu školy.

Jaký způsob jste zvažovali?

V úvahu přicházely v podstatě pouze dvě varianty. Přestěhovat učiliště a přesunout ho do budov průmyslovky a obchodní akademie, nebo přesunout obchodní akademii do budovy průmyslovky. Analyzoval jsem tyto dvě možnosti od začátku školního roku a řešil všechny hlediska, která se takto náročné operace dotýkala. Původní představa byla, že se vše uskuteční do dvou let, ale energetická krize a další fakta moje rozhodnutí urychlila.

Předložil jsem zřizovateli obě varianty s mým doporučením. Tím bylo přestěhovat žáky a pedagogy obchodní akademie do budovy průmyslovky. Takže ano, hlavním a zásadním důvodem jsou úspory v oblasti energií, ale i dalších nákladů.

Kolik tříd je nyní v budově obchodní akademie vlastně otevřených?

Osm. A pokud budu brát současné čtyři ročníky, studuje zde 181 žáků, průměr na třídu tedy asi 23 žáků. Škola v minulosti pojmula 16 tříd se 30 žáky. Provoz pro méně než polovinu žáků, bez možnosti regulovat vytápění a nutností se provozně starat o celý prostor, je pro rozpočet v současné situaci zdražování nejen energií opravdu velkou zátěží.

Kdo vlastně najde nové zázemí v budově průmyslovky?

Po dohodě se zřizovatelem dojde k přesunu v podstatě celé výuky obchodní akademie. Dále budeme využívat jen tělocvičnu.

Budou prostory školy vůbec dostačovat?

Ano, rekonstruovali jsme celé třetí patro za 1,5 milionu. 12 tříd a 5 kabinetů je nyní připraveno pro výuku a jako zázemí 22 pedagogů z obchodní akademie. Po tornádu zde našly útočiště žáci druhého stupně Základní školy Moravská Nová Ves.

"Dávná sláva" co se kapacit týká, se nedotkla jen obchodní akademie. Průmyslovka v minulosti dokázala pojmout 8 tříd v ročníku různých oborů, a to včetně počítačových, jazykových a dalších odborných učeben. Celkem tedy 32 tříd s téměř tisícovkou žáků. Nyní je tříd 16, příští školní rok jich bude 17, plus 8 tříd obchodní akademie, tedy ani kapacita budovy průmyslovky nebude zcela zaplněna.

Co bude s prázdnou školou ekonomky? Budete ji nějak využívat?

O budovu obchodní akademie se budeme dále provozně starat s tím, že zřizovatel uvažuje o nových projektech, které by se daly s výukou ekonomických předmětů provázat. Dále bude budovu využívat pro potřeby vzdělávání.

Budova prošla nedávno rekonstrukcí, je to tak?

Ano, budova byla před nedávnem zateplena v rámci vnějšího pláště a vybavena vzduchotechnikou, ale žádné další rekonstrukce, primárně vnitřních prostor, rozvodů a techniky provedeny nebyly.

Proč jste se nakonec rozhodli přestěhovat studenty ekonomky, a ne učně ze Sovadinovy ulice?

K tomu mám několik argumentů. Prvním jsou vysoké náklady a nerealizovatelný přesun kadeřnického oboru – rekonstrukce a malé prostory v budově obchodní akademie a nulové na průmyslovce. Pokud bychom přesunuli učiliště do dvou budov, roztříštili bychom obory a docházelo by k masivnějšímu přecházení pedagogů. Přesunovali bychom osmnáct tříd oproti osmi na obchodní akademii. Tedy 324 žáků oproti 181. Pokud přesuneme studenty obchodní akademie, bude to bez nutných dalších nákladů. Tedy vyjma těch na stěhování. Z učiliště bychom do budovy obchodní akademie museli přesunovat elektrolaboratoře, k tomu by byla nutná rekonstrukce elektroinstalace a další velké náklady v hledání úspor v rozpočtu. Odhad na rekonstrukci je asi čtyři miliony korun. Dalším pádným argumentem je, že v budově obchodní akademie nám chybí bezbariérový přístup. Jeho vybudování by bylo náročné a nákladné. Navíc areál učiliště je dále využitelný k rozvoji. V plánu je rekonstrukce nafukovací haly nebo zbudování workoutového hřiště.

Hovořil jste o pedagogických pracovnících. Co ti nepedagogičtí?

V oblasti nepedagogických pracovníků dojde k úsporám. Škola dlouhodobě překračovala stanovený koeficient daný ministerstvem financí pro počet nepedagogických pracovníků a pro letošní rok rozhodla, že nedodržení tohoto ukazatele bude bráno jako porušení rozpočtové kázně ze strany příspěvkové organizace. Škola nemůže dodržet stanovený limit při fungování v tolika budovách a areálech.