Začíná být dvě minuty po dvanácté. Tak podle předsedy břeclavské agrární komory, senátora Jana Hajdy, mluví o květnovém suchu zemědělci na Břeclavsku. Mnozí si zoufají.

„Situace začíná být velice vážná. Někde už se objevují v půdě praskliny. Suchem trpí hlavně obiloviny, ale i řepka nebo kukuřice. Z obilovin jsou postižené zvláště ječmeny, které se sely na jaře, a mají proto nejslabší kořenovou soustavu,“ hodnotil Hajda.

Dlouholetý předseda Zemědělského družstva v Sedleci proto od pátečního rána netrpělivě vyhlížel déšť. „Během několika dnů by mělo pořádně napršet. To by pomohlo. Doufáme, že padne mezi deseti až patnácti milimetry srážek,“ přál si při pohledu na zamračenou oblohu.

Případné škody má podle něj smysl začít vyčíslovat až podle dalšího vývoje počasí. Zvláště, naplní–li se předpověď meteorologů a horké dny budou pokračovat. Už nyní se dá předpokládat, že lokální rozdíly z hlediska způsobených škod budou velké.

„Jsou místa, kde byly srážky minimální, jinde to jde. Rozdíly jsou i mezi sousedními vesnicemi. Dnes jsem se například dozvěděl, že zatímco v Bořeticích padly čtyři milimetry, v Kobylí přes dvacet,“ přidal Hajda postřeh z páteční lednické konference o půdě a právě suchu.

Odnože už zasychají

Z dopadů dosti suchého května má obavy i předseda Zemědělského družstva v Bulharech Antonín Osička. „Začínají zasychat odnože na ječmenech i na pšenici. Ty, které uschly, už ani déšť nezachrání. Sucho ublížilo také kukuřici,“ bilancoval.

„Voda prostě chybí, od zimy jí nespadlo zrovna mnoho. Trávy jsou podstatně slabší než jiné roky. Porosty vypadají zdálky dobře, ale zblízka už to místy taková sláva není. Další horka beze srážek by byla z hlediska letošní úrody velmi negativní,“ připustil šéf bulharského družstva, které vyselo 150 hektarů ječmene a 250 hektarů pšenice.

Velké vrásky dělá nedostatek vody rovněž řediteli společnosti Mikros–vín Mikulov Vlastimilu Mihalíkovi. „Pěstujeme řepku, pšenici, kukuřici a také vojtěšku. Nedostatek vláhy těmto plodinám rozhodně neprospívá. Navíc v příhraničí je hodně písčitá půda, což dopady sucha ještě znásobuje,“ uvedl Mihalík.

Také on vzhlížel v pátek s nadějemi k zamračené obloze. „Na déšť není pozdě nikdy. Je potřeba, aby zapršelo. Snad dnes něco přijde i na Mikulovsko,“ přál si odpoledne.

Na hodnocení škod je podle něj čas až po sklizni. „Kdyby pořádně nezapršelo a měly dál pokračovat horké dny, bylo by to špatné. Škody by asi byly velké,“ přiznal šéf zemědělské firmy, která na Mikulovsku obhospodařuje 330 hektarů řepky, 80 hektarů pšenice, 850 hektarů kukuřice a 230 hektarů vojtěšky.

Jak dodal, letošní počasí ale není zase až tak mimořádné. „Bylo i hůř. Například v roce 2000 bylo mnohem větší sucho,“ srovnával Mihalík.