Zemědělec Petr Chaloupka ze Svatobořic-Mistřína na Hodonínsku řekl, že nyní jsou problémy spíše se zamokřením. „Spousta pozemků je zaplavených. Tuto zimu sice mrzlo jen pár dní, ale mrazy byly dost velké. Dva tři centimetry seshora jsou rozmrzlé, zbylých zhruba dvanáct centimetrů zůstává zamrzlých. To znamená, že voda se nemůže dostat do půdy,“ přiblížil.

Vědci tvrdí, že je nyní situace se zásobou vody v půdě a v podzemí lepší na Moravě než v Čechách. „V posledních dvou stech letech bývalo obvyklé, že když bylo sucho v Čechách, tak i na Moravě. A dále řada suchých epizod postihla jen Moravu, a ne Čechy. Posledních devět měsíců je to naopak, protože Morava byla relativně dobře nasycená, na rozdíl od Čech,“ poznamenal bioklimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho.

Sucho v kraji:

Zemědělské sucho zasáhlo jižní Moravu v posledních 5 letech.
Loni v dubnu bylo největší za posledních 500 let.
Letos jsou odhady vědců nadějnější. Pomohly deště i tající sníh.

Zvýšení hladiny spodních vod natolik, aby se dostala do normálního roku, ale podle Chaloupky nehrozí. „Na doplnění čtyřletého deficitu letošní vláha nestačila. Jestli bude letošní rok pro vegetaci příznivý, nebo ne, je předčasné hovořit,“ podotkl.

Klíčové jsou pro region srážky hlavně v dubnu, květnu a červnu. „Ozimé obiloviny přezimovaly dobře, hlavní nápor prací, jako setí, přijde v březnu a v dubnu. Je otázka, co do té doby bude," řekl Chaloupka.

Loňský rok podle vědů ukázal, že zemědělci se nemusejí potýkat jen se suchem, ale i s opačným extrémem, tedy intenzivními srážkami, které jim znemožňují obdělávat půdu. „Je zřejmé, že potřebujeme rozmanitější krajinu, která se dokáže po extrémním suchu i srážkách rychleji vrátit do provozuschopného stavu. Ale neexistuje žádné zázračné tlačítko k rychlé přeměně. Mnozí lidé mají pocit, že zemědělství žije v binárním prostředí, že něco je dobře a něco špatně, jenže případná změna krajiny do funkčnějšího stavu je mnohem složitější a komplexnější," zmínil Trnka.