Cadillac, Chevrolet, Ford nebo Buick. Až tisíc aut těchto značek pořadatelé očekávají. „Přijedu s červeným Plymouthem Fury z roku 1960,“ říká Haumer, který americká auta renovuje.

Veteránům propadl on i jeho manželka. „Je to životní styl. Základ ovšem je mít stejně naladěnou ženu,“ směje se Haumer.



Nevadí mu ani velké proporce vozů. Kolosy zvané sanitky jsou dlouhé přes šest metrů. Osmilitrové motory hltají téměř dvacet litrů benzinu na sto kilometrů. „Nejdřív jsem si pořídil legendární americký Jeep, známý z válečných filmů a seriálů. Vysněný Cadillac 1959 jsem získal před patnácti lety,“ vzpomíná muž.

Nyní už má burácejících strojů několik. A další mu v práci procházejí pod rukama. „Nadšenců do historických amerik je u nás v republice spousta. Ta auta jsou poctivá síla. Řada problémů se dá svépomocí vyřešit na ulici. Náhradní díly je také možné sehnat bez komplikací,“ tvrdí Haumer.



Některé motory jsou podle něj věčné. „Kamarád má na tachometru svého chevroletu přes milion najetých kilometrů. Většinou ale skutečné kilometry zjistit nelze. Vozy mají jen pětimístný tachometr, který se kažých sto tisíc přetočí,“ vysvětluje nadšenec.

Jeho vysněným autem je Dodge Charger z roku 1970, jehož proslavila filmová série Rychle a zběsile. Za svatý grál ovšem považuje Chrysler Turbine 1963. „Místo klasického motoru má turbínu. Vyrobili jen pár prototypů, protože s nimi byly problémy. Auto špatně brzdilo. Zůstalo jich na světě asi jen šest,“ upozorňuje.

Příznivce amerických vozů čeká v Pasohlávkách noční spanilá jízda, soutěže, vystoupení rockových kapel nebo prodejní burza.