„Třeba o dřívějších podobách valtického parku nevím. Jako malá jsem místa přitom s kamarády prozkoumala celá. Chodili jsme i tam, kam se dříve nesmělo," vzpomínala Janíková.

Valtice se totiž před rokem 1989 nacházely v pohraničním pásmu, které vedlo přes zámecký park. „Lednice naopak byla otevřená lidem pořád, a proto byli všichni zvyklý jezdit tam," vysvětlil zřejmé důvody malé povědomosti lidí o valtickém parku kastelán zámku ve Valticích Michal Tlusták.

Podle něj navíc nepřitahuje valtický lesopark anglického stylu návštěvníky tolik jako pravidelné záhony francouzské zahrady v nedaleké Lednici. Přitom i ve Valticích kdysi dávno bývala zahrada francouzského typu.

Skromné Valtice

Park ve Valticích se ve srovnání s lednickou zahradou jeví velmi skromně. Jen pro představu, oproti dvousethektarové zahradě v Lednici, se ta ve Valticích rozkládá na „pouhých" dvaceti hektarech. Souvisí to hlavně s její polohou. „Zahrada vznikala v nejbližším okolí hradu a její výstavba byla poznamenaná tím, že byla obehnána starým opevněním," vyprávěl zahradní architekt Přemysl Krejčiřík z lednické Zahradnické fakulty.

Původní hrad, který ve Valticích stával již na konci dvanáctého století, se nacházel za zámkem v prostoru dnes lemovaném borovicemi. Jeho noví majitelé – Lichtenštejnové, jej posléze nechali zbořit a na jeho místě byly vystavěny hradby. Okrasná zahrada vznikla až u renesančního zám­ku.

„Zahradu, která byla francouzského typu, zahradníci udržovali stříháním," popisoval Krejčiřík.

Vysvětlení, proč je u zámku nyní lesopark, je zcela prosté. „Lichtenštejnové budovali zrovna to, co bylo takzvaně in. Za Jana II. z Lichtenštejna, kdy se park přetvářel naposledy, se stal módním zrovna anglický lesopark," uvedl kastelán.

Orient táhl

Držet krok s tehdejším vkusem se snažil knížecí rod nejrůznějšími úpravami.

Jedna z netradičních zajímavostí, kterou si nechali páni z Lichtenštejna v zámeckém parku vybudovat, byl třeba padací most. „Býval v místě dnešních sklepů a vedl pod ním příkop," přiblížil Krejčiřík.

Nechyběl ani rybníček, sochy a stavby, které však nebyly tak velké jako v Lednici. V části za Žabím sklepem rostl ovocný sad a v místě, kde je dnešní amfiteátr, obdělávali zahradníci Lichtenštejnů zase vinohrad.

S pronikající čínskou módou se na začátku devatenáctého století stal ozdobou parku čínský pavilon. Tím se však Lichtenštejnové chlubili jen krátce. Zmizel kolem roku 1890.

Orient přitom pronikl téměř na všechny lichtenštejnské památky. Sedícího Buddhu připomínal půdorys části zahrady zámečku Belveder (na snímku).

„Lichtenštejnové byli třetím nejbohatším rodem v Rakousku a bylo hodně důležité, aby se nějak reprezentovali," odůvodnil velkolepé přestavby Lichtenštějnů Krejčiřík.

Proto na budovaní parků a zahrad pracovali přední zahradní architekti.