Pajer se coby profesionální archeolog zabývá výzkumem habánské keramiky téměř celý dosavadní život. „Po mnoha výzkumech jsme se dostali do Staré Břeclavi, která patří mezi významné lokality, které novokřtěnci osídlovali a kde vznikala habánská keramika. Průzkum provádíme v rámci uděleného státního grantu,“ vysvětluje devětapadesátiletý archeolog, který se zabývá rovněž etnografií, proč kope právě v Břeclavi.
Ve Staré Břeclavi není ovšem pracovně poprvé. „V roce 1968 tady kopal amatérský badatel Heřman Landsfeld. Tehdy jsem studoval archeologii a dělal jsem mu pomocníka,“ vzpomíná odborník. Při výzkumu podle jeho slov objevili na stejném místě mnoho pěkných nálezů, mezi nimi i část hrnčířské pece. Výzkum ale nedokončili.

Pajer se po letech do Staré Břeclavi vrátil, aby práci dokončil. Některé kusy nalezené keramiky jsou podle něj velmi vzácné. Unikátní je třeba matrice na formování prořezávaných podnosů. Ta patří mezi nejvzácnější nálezy.
„Zvláštností toho výzkumu je, že Landsfeld objevil mladší fázi, datovanou až po roce 1610. Nám se za uplynulých čtrnáct dní podařilo objevit starší výrobu, což dokládají starší letopočty na nalezené keramice. Pochází z let 1603, 1604 a 1605. To má pro poznání počátků habánské výroby velký význam,“ podotýká Pajer.

Dvojice badatelů nemusela na starobřeclavské zahradě kopat příliš hluboko. Stačilo odkrýt svrchní vrstvu ornice. „Je to takzvaná planýrovací vrstva, asi dvacet centimetrů vysoká, která vznikla po roce 1605, kdy celé Slovácko zničila bočkajovská vojska,“ říká Pajer. Vojska tehdy rozsáhlý habánský dvůr, který se rozkládal na parcelách čtyř domů, vypálila.

Habáni vyráběli několik druhů keramiky. Hrnčířské nádoby, kachle pro kachlová kamna a nejvzácnější keramiku fajáns. „To je bíle polévané malované nádobí, které sloužilo šlechtě na zámcích. Bylo tehdy hodně drahé. Habánská fajáns je známý pojem po celém světě. Některé nalezené výrobky, třeba i ze Staré Břeclavi, jsou k vidění v evropských muzeích,“ podotýká Pajer. Kromě naleziště ve Staré Břeclavi jsou dalšími baštami habánské keramiky na Břeclavsku třeba obce Ladná, Strachotín, Kobylí a další.

Výzkumy ve Staré Břeclavi podle Pajera nekončí. Pokládá za nutné pokračovat ještě příští rok. „Pokud to bude možné, budeme kopat i v sousední zahradě. Doufám, že se s majiteli nějak domluvíme,“ dodává archeolog.