Podívejte se:

VIDEO: Válečná bitva na Pohansku

Určitě to nebude mít chybu, říkám si, a kráčím k místu vyznačující státní hranici, kde se za pár okamžiků má odehrát bitva Čechoslováků s Němci. Muži odění v dobových uniformách po sobě mají střílet. No paráda. Diváků vyzbrojených fotoaparáty a videokamerami na Pohansku pomalu přibývá.

„Střílí se dost nebezpečně. Prosíme, abyste za žádných okolností nechodili za pásku,“ upozorňuje návštěvníky přes amplion místopředseda Klubu vojenské historie Břeclav Petr Pajpach. Lidé se poslušně přesouvají na vymezené místa, zatímco novináři dychtivě čekají v prostoru, kam je přístup jen na vlastní nebezpečí.

Sestřičky: Koho máme ošetřovat?

Kolem mě prochází dvě ženy v kostýmu zdravotních sester a radí se, koho vlastně mají ošetřovat. „My jsme sestřičky, ale co budeme dělat?“ ptají se dalších žen, které je doprovázejí v civilu. „No ošetřovat,“ zní logická odpověď a následuje ještě logičtější otázka: „A koho vlastně? Němce, nebo naše?“ Jedna z žen se zamyslí a šalamounsky odvětí: „Asi jak to bude potřeba.“

Jeden z hlavních organizátorů bitvy zatím poučuje vojáky a četníky, co mají dělat. Po chvíli je vše připraveno. „Kvůli nalákání lidí dvakrát vystřelím, tak abyste s tím počítali,“ říká Pajpach. Následují rány jako z děla. A nejsou jen dvě. To by člověk nevěřil, že to může být takový randál.

Němci provokují. Napětí se stupňuje

Schyluje se k boji a Pajpach lidem pro lepší orientaci začíná popisovat průběh bojové ukázky. Jednotka československé armády a četníci čelí na hranici napadání německých sil. Následují proto opevňovací práce a napětí se pomalu stupňuje.

Zatím nepadl jediný výstřel. Němci se sice pokusili přiblížit k hranici, ale po odporu, který se zvedl, rychle mašírovali zpátky do tábora. Najednou k nim běží voják, a křičí, aby nestříleli. Je to zběh.

„Došlo k napadení českých občanů, kteří pracovali na poli. Četníky by to nemělo nechat v klidu,“ vysvětluje Pajpach a za chvíli se skutečně ozývají výstřely. Z lesa dokonce „promluvil“ do boje i těžký kulomet.

Přečtěte si:

Holobrádek: Uniformy mě pohltily

Němci útočí a pak ustupují

Čechoslováci musejí ustoupit, jsou pod těžkou palbou. Povolávají posily a připravují se na vytlačení Němců. Ti už jsou u závory. Tu se však z lehkého opevnění spouští kulometná dávka a Němci ustupují.

O několik minut později mobilizují své síly a znovu útočí na hranici. Od dýmovnice vzplála dokonce kupka sena. Louka je plná padlých a zraněných vojáků. Do boje vstupuje posel s vládní depeší, která vzala československým bojovníkům za svobodu vítr z plachet. V dopise stojí, aby československá armáda opustila opevnění.

„Ztrácíme část našeho území na dlouhých šest let. Češi se velmi rozčilují, Němci vyhráli, alespoň prozatím,“ ukončuje Pajpach bojovou ukázku. Lidé hlasitě tleskají.

Ředitelka muzea: Mám husí kůži

„Jsem maximálně spokojená. Je to pro mě také úplně nová záležitost, protože jsem se loni v tuto dobu pohybovala v úplně jiné sféře. Je to autentické, chodí mi husí kůže po těle,“ svěřuje se po bitvě ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Jana Kramářová. Muzeum je spoluorganizátorem akce.

Bojová ukázka se moc líbila i Jaroslavu Štěpánovi ze Zlína. „Ta těchto podmínek je to solidní. Už jsem toho se synem projel po opevněních strašně moc,“ svěřuje se.

Naprosto spokojený s celým představením byl také pětaosmdesátiletý František Frýdek z Moravské Nové Vsi. „Líbilo se mi všechno,“ usmíval se důchodce.