Je přesvědčený, že současné horké počasí nevydrží, ačkoliv se planeta stále otepluje. „Je to extrém, který pro nás není běžný," tvrdí muž.
Počasí, jeho proměny a statistické údaje se staly pevnou součástí jeho života. Baví ho déle než třicet let. „Český meteorologický ústav má zájem, aby tady byla stanice co nejdéle. V době, kdy vznikly Nové Mlýny, tady nic takového nebylo. Tehdy jsem pracoval jako hrázný. Oslovili mě, jestli bych měl o měřící stanici zájem. Souhlasil jsem. Tehdy šlo o klasickou stanici, která měla přístroje. Stavy jsem odečítal vizuálně. Dnes je všechno napojené na počítač, což je pro mě jednodušší," vypráví Woznica.
Aktuální teploty bere s klidem. Vnímá je jako součást léta, byť v poněkud krajní podobě. „V neděli to bylo kruté, ale stačí přizpůsobit denní režim. Zůstávám doma, nebo v nejlepším případě ve vinném sklepě," míní Woznica.
Podle něj by zařízení zjišťující teplotu v pěti centimetrech a dvou metrech nad zemí, množství dešťových srážek a směr i sílu větru, zůstat na stejném místě i poté, co se své zálibě přestane věnovat. „Nevidím důvod, proč by se měla přesunout někam jinam. Když padnu, někdo to po mě převezme. Buď to někdo z rodiny nebo nový majitel domu. V rodině máme zatím mladé kluky, takže uvidíme," líčí Woznica.
Jednotlivé údaje stanice zapisuje třikrát denně. V letním čase je to v osm hodin ráno, ve tři odpoledne a v deset večer. „Je to o hodinu posunuté, protože ne všechny země letní čas mají. Pro meteorologii je jinak rozhodující čas středoevropský," vysvětluje muž.
Při prohlížení statistik pozoruje i razantní změny. Například v pondělí ráno stanice naměřila patnáct stupňů, odpoledne už číslo ukazovalo 34,7 stupně Celsia.