Prozradíte, co nyní nejvíce zaměstnává vedení města?

Upřímně řečeno, moc se nám nedaří vyhnout se koronaviru (úsměv). Aktuálně se zabýváme tím, jak budou fungovat školy, nebo jak zabezpečíme chod úřadu v případě masivnějšího dopadu viru. Řešíme respirátory, dezinfekci, mytí a další hygienické postupy. Tedy vlastně totéž, co všechna okolní města. Nicméně pokračujeme také v přípravách na projekty, které jsou pro Mikulov stěžejní. Těšíme se, až zase město začne žít, až budou moci obyvatelé podnikat a rozvíjet své živnosti. Tedy alespoň ti, kteří tuhle dobu přečkají. Zároveň se připravujeme i na dobu, kdy k nám dorazí turisté. Stejně jako v loňském roce musíme počítat s návalem lidí z tuzemska, situace ve světě přece jen řadu z nich donutí strávit dovolenou doma.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkS tím jistě souvisí bolavé téma Mikulova, a totiž parkování…

Ano, do popředí se dostává otázka už léta chystaného projektu parkování ve městě, kdy je naším cílem dostat auta z centra na záchytná parkoviště a periferii města. Loni jsme zprovoznili parkoviště pro 207 aut v Jiráskově ulici a aktuálně jsme dokončili projektovou dokumentaci k výstavbě dalších tří set parkovacích míst na periferii, což bude projekt za asi třicet milionů korun.

Hodně skloňovaným projektem je ve městě také rekonstrukce historické hasičské zbrojnice v centru, která má vyjít na desítky milionů korun…

To je taková citlivá věc. Konečně jsme získali mandát od zastupitelů vysoutěžit projektovou dokumentaci. Naším záměrem je přebudovat zbrojnici v galerii s podzemním depozitářem pro umělecká díla ze sympozia „dílna“ a knihovnu. Zlé jazyky tvrdí, že si stavím nějaký pomník. Ovšem tak to není. Faktem je, že Mikulov potřebuje knihovnu i galerii výtvarného umění. Vlastníme sbírku, která je jedinou svého typu v České republice, a tak bychom se k ní měli i zachovat. Jako zcestné bych označil názory některých, že by bylo díla vhodné uložit do nějaké nově zbudované klimatizované haly.

Loni jste dokončili generální rekonstrukci venkovního koupaliště za téměř sedmdesát milionů. Už je zcela hotovo?

Návštěvníkům dlužíme ještě opravu sociálního zařízení, které je již v nevyhovujícím stavu. Do toho se pustíme co nevidět tak, aby bylo před začátkem sezony hotovo. Zde počítáme s investicí okolo tří milionů korun. Na podzim nás také čeká zahájení výstavby kanalizace vedoucí z místní části Mušlov k ulici Valtické, což je projekt za asi třicet milionů korun. Na Mušlově, tedy spíš pod ním, nás pak čeká ještě výstavba autobusové zastávky s točnou za sedm milionů.

Kvůli koronaviru jste musel zrušit oblíbenou starostovnu na Náměstí. Počítáte s tím, že se k diskuzi s lidmi u stolu v ulicích města vrátíte?

Rozhodně! Už mi to chybí (úsměv) a věřím, že i lidem. Jakmile se zmírní opatření, opět starostovnu otevřu a rozšířím ji o informace ze Senátu.

Na co se nejvíce těšíte, jakmile se trošku rozvolní?

Možná zklamu některé fanynky, ale na to, až se budu moct jít ostříhat (smích). Kdysi za mnou ke starostovně přišla jedna paní a říká: „Co jste nám to, starosto, udělal? Vy jste se nechal ostříhat!“ Tak teď ji zklamu asi podruhé (smích).

Kam nejraději jako starosta z jedné z turisticky neoblíbenějších destinací v zemi vyrážíte za odpočinkem? Která místa na Mikulovsku máte rád?

Rád jezdím na kole, moje oblíbená letní trasa je z Mikulova do Nového Přerova. Neměl bych to říkat, ale tam si dám vždy dvě piva a jedu domů. Ale podotýkám, že po rakouské straně, kde je to povoleno (úsměv). Jedna z mých oblíbených tras vede také kolem lednických rybníků mezi vrbovými a dubovými háji. V Mikulově si pak vždy rád zajdu do historického Procháskova lesoparku. No a pokud mám jít do přírody a pracovat, pak vyrazím do hřbitovního parku v centru. Jako zemědělce a vinaře mě ale oslovují i vinice, proto si moc rád procházím i viniční tratě.

Jak se vám v Mikulově nyní v covidové době žije?

Zpočátku jsme si to užívali, přece jen Mikulov bez turistů je skutečný svátek. Díky tomu, že ročně absolvuji až sto šedesát nejrůznějších kulturních akcí, jsem si konečně mohl dovolit vyrazit na kolo. Ovšem situace se pomalu obrací. Covidová doba je skutečně strašně dlouhá a pociťuji dopad už i na obyvatele. Na restauratéry, hoteliéry, ale i další podnikatele, třeba na řemeslníky z řad instalatérů či elektrikářů. Sekundárně tato doba dopadá i na ně. Věřím proto, že to velmi brzy skončí a všichni se nadechneme a budeme normálně fungovat. Potřebujeme to jak my, tak i děti. S koronavirovou pandemií nám totiž v Mikulově vyvstal nešvar, kdy se nám děti nekontrolovatelně potulují ve skupinách po ulicích a z nudy tvoří problémy. A to je důsledek zavřených škol.