Tomášová otevřela v nevelké obci soukromé zdravotnické zařízení pro asi čtyřicet těžce nemocných starých lidí, z nichž většina trpěla Alzheimerovou chorobou. Povolení měla na poskytování péče, ubytování a poskytování stravy. Když ale pro své sanatorium nezískala smlouvy se zdravotními pojišťovnami, změnila statut zařízení a začala podnikat na živnostenský list. Podle něj měla ale jen povolení na poskytování zdravotní péče a ubytování, nikoli však na poskytování stravy.
Žaloba uvádí, že tímto způsobem nezákonně vydělala šest set tisíc korun. Lékařka se hájí tím, že obdobné zdravotnické zařízení provozovala v Praze, kde ji při kontrolách živnostenského úřadu nikdo neupozornil na to, že nemá ze zákona oprávnění poskytovat svým klientům stravu.
Proces byl odročen na osmnáctého prosince.
