Zdeněk Kapoun dřív protopil ohromné množství peněz. Před třemi lety si nechal místo elektrického nainstalovat kotel na tuhá paliva. Teď topí peletkami, suchým dřevěným odpadem nebo pilinami slisovanými do válečku o průměru osm milimetrů.

„Bylo to hrozné. Bydlíme ve tříposchoďovém domě a vytopit ho elektřinou stálo hodně peněz. Teď si necháme dovézt plný kamion peletek, máme to na pět zim a zaplatíme mnohem míň,“ pochvaloval si ušetřené peníze Kapoun.

Kromě cen elektrické energie se každoročně zvedá také cena zemního plynu. Podle mluvčího společnosti Jihomoravská plynárenská Jiřího Bezděka za to může především vysoká cena ropy, jejíž zásoby navíc podle prognóz odborníků vystačí pouze asi do roku 2050. „V loňském roce touto dobou jsme museli cenu plynu zvýšit především z důvodu rostoucí ceny ropy na světových trzích. Nyní jde sice cena za ropu dolů, ale zato oslabila koruna vůči americkému dolaru,“ objasnil hlavní dva důvody zdražování plynu Bezděk.

Na Břeclavsku, ale i v celé republice ví o peletách a dalších biopalivech jen velmi málo lidí. Přitom podle Fantiška Gáby ze společnosti Agromarket, která se výrobou a prodejem peletek, rašelinových briket a ostatních biopaliv zabývá, je v nich budoucnost. Například v sousedním Rakousku peletami topí téměř každý druhý nově postavený dům a na peletkové kotle přecházejí i další spotřebitelé.

„Peletky mají perfektní výhřevnost, navíc na nich člověk ušetří spoustu peněz. Je pravda, že peletkový kotel také něco stojí, ale investice se velmi brzo vrátí,“ řekl Gába. Jak řekl, v České republice je velký přebytek odpadního dřevěného a rostlinného materiálu, ze kterého se peletky vyrábějí.

„Peletky mohou být z dřevěné štěpky, kterou je dřevozpracující průmysl zahlcený, nebo také třeba ze slámy. Té jsou obrovské přebytky, protože zemědělci snížili stavy dobytka asi na třetinu, takže s ní nemusejí stlát,“ vyjmenoval Gába, z čeho je možné pelety vyrobit.

Ty ale nejsou jedinou možností využití biomasy. „Velmi výhřevné a šetrné k životnímu prostředí jsou také rašelinové brikety. Patnáctikilový pytel vystačí asi na pět hodin,“ prozradil Gába.

Zákazníků sice zatím plynárnám neubývá, přesto mají z přechodu mnoha lidí na topení biomasou obavy. „Věříme, že cena ropy a a zemního plynu půjde dolů, a naopak kurz koruny nahoru. Doufáme, že se stav uklidní a lidé od nás nebudou odcházet. Zabránit jim v tom ale nemůžeme,“ sdělil mluvčí Jihmoravské plynárenské Jiří Bezděk.