„Měli jsme rozbitá okna, poškozené krytiny na přístřešcích. U čtyř sond, které jsou mimo centrální areál byla bouří poškozena nadzemní technologie,“ sdělila Simona Hladíková, mluvčí společnosti RWE provozující zásobník.

Podle zástupců obou společností pro vnější okolí při tornádu nevzniklo žádné nebezpečí kvůli poškození čerpacích a provozních zařízení. Těžba totiž zasažena nebyla a nedošlo ani k únikům ropy nebo plynu. „U našich sond jsou instalované povrchové bezpečnostní ventily. V hloubce třiceti až padesáti metrů jsou také podpovrchové ventily, které v případě havárií uzavřou zemní plyn v podzemí,“ vysvětlila za RWE Hladíková.

Jak doplnila, produkční sondy jsou pro provoz zásobníku zemního plynu zásadní. Zásobník je ale i po výpadku několika z nich schopen plného provozu.

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Co se týká těžby ropy, ředitel Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně Stanislav Benada připomněl, že tornádo zasáhlo pás území, kde jsou ložiska buď již vytěžená nebo v závěrečné fázi těžby. „Scény hořící tryskající ropy z povrchu, jako za války v Kuvajtu, jsou naprosto vyloučené. I kdyby tam nebyla stávájící bezpečnostní opatření, není tlak, ropa se pumpuje nahoru kozlíkovými čerpadly," vysvětlil Benada.

Zničené budovy

V důsledku živelné katastrofy však byly zničeny administrativní a technologické budovy v lužickém areálu pro 450 zaměstnanců a také Hlavní báňské záchranné služby. Škody se podle MND pohybují ve stovkách milionů korun.

Firmy MND i RWE se shodují, že bezpečností opatření i proti přírodním živlům jsou dostatečná. „S ohledem na konstrukci pažnicových kolon a zabezpečení vrtu na jeho ústí hodnotíme těžební vrty vůči tornádu jako bezpečné,“ konstatovala mluvčí MND Dana Dvořáková.

Tornádo se oblastí prohnalo během zhruba půlhodiny. Zaměstnance společností předem nikdo nevaroval. Centrální dispečink těžby MND zareagoval ihned, jakmile zaznamenal mimořádný stav. „Spustila se kontrola zastižených oblastí, varování dalších středisek,“ popsala Dvořáková.

Odolá i teroristickému útoku

V tvrdonickém středisku nad podzemním zásobníkem plynu po výpadku dodávky elektrické energie byl zásobník automaticky bezpečně odstaven. Brzy tam pak obnovili elektřinu díky záložnímu vedení ze Slovenska a zásobník mohli opět uvést do provozu.

Podle Benady se předpokládá, že bezpečnostní ventily a další opatření odolají i povrchovému výbuchu například při teroristickém útoku. „Konstrukce jsou bytelnější než u obytných domů," podotkl. A další případné mimořádné události? „Mapovali jsme havárie v této těžební oblasti od roku 1945. Podle zjištěných informacích při nich zemřelo celkem pět lidí, z toho čtyři na slovenské straně současné hranice," zmínil ředitel muzea.

Zásobník plynu v Tvrdonicích se v letních měsících plní, na maximu je před začátkem topné sezony. Plyn je uskladněn v hloubkách přibližně 1200 metrů. Výstavba zásobníku začala před padesáti lety. Je prvním a nejstarším zásobníkem na území bývalého Československa, který ke skladování zemního plynu využívá původních, primární těžbou částečně odtěžených přírodních ložisek kapalných a plynných uhlovodíků.

Naleziště Hrušky

Kdysi centrum největšího ropo–plynového naleziště na území České republiky.

Hlubinný průzkum byl zahájen v roce 1932, ale až ke konci 50. let 20. století vrty naftařů objevily rozsáhlá ložiska ropy a plynu. Těžba ropy byla zahájena v roce 1959 a na maximum se dostala v letech 1962-1978, těžba plynu započala v roce 1964. Celé naleziště se rozkládá na území cca 12 × 3 kilometry.

Těžitelné zásoby představovaly 1,5 milionu tun ropy a 1,6 miliardy m3 zemního plynu.

Podzemní zásobník plynu Tvrdonice

Myšlenka na využívání podzemních ložiskových objektů naleziště Hrušky ke skladování letních přebytků plynu a jeho zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby vznikla někdy před rokem 1968, tedy v době, kdy se ještě ložiska ropy a zemního plynu intenzívně dobývala. Výstavba začala v roce 1971.

Zdroj: Muzeum naftového dobývání a geologie v Hodoníně