Dvakrát se pokusil předávkovat léky. Napotřetí si podřezal žíly. Všechny jeho pokusy o sebevraždu však skončily neúspěšně. „Naštěstí mě vždy někdo našel. Bylo to nejhorší období mého života a zpětně vidím, že jsem tím spíš řval o pomoc. Dnes už se zabít nechci, ale musím si dávat pozor a dbát na duševní hygienu. Tyto tendence se rády vrací,“ svěřil se devětadvacetiletý mladík, který si přál zůstat v anonymitě. Redakce jeho totožnost zná. Nemálo lidí na jihu Moravy však svůj čin dotáhlo loni až do úplné konce.

Dobrovolně ze života v předešlém roce tak odešlo 165 lidí. „Podíl sebevražd tvořil zhruba procento z počtu všech zemřelých. Jejich podíl zároveň meziročně vzrostl o dvaadvacet případů. Mezi sebevrahy bylo 124 mužů a jedenačtyřicet žen. Ty tak mezi sebevrahy v kraji tvořily téměř čtvrtinu, což byl od roku 2000 dosud nejvyšší podíl,“ uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně.

Ilustrační foto.
Hromadná nehoda na D1 u Domašova uzavřela dálnici na Brno

Téměř polovina sebevrahů zvolila smrt oběšením. Na druhém místě byl skok z výšky, následovalo zastřelení, skok pod vlak a zabití se ostrým předmětem. Ze statistiky tak vyplývá, že roste množství sebevrahů, kteří pro odchod ze života volí stále drastičtější metody. Dříve totiž spolu s oběšením převládalo předávkování se léky. To se v tragické tabulce loni nacházelo na chvostu. „Nyní se objevují i případy sebevražd se zbraní. Stále více je také bizarních činů jako kupříkladu skok do elektrických drátů nebo pod jedoucí vlak. Skutečně se dá říci, že drastických způsobů smrti přibývá,“ upozornil psychiatr Jaroslav Kliment z kyjovského Sociálně psychiatrického centra Fénix.

Ostatně v prvních dvou měsících loňského roku zvolili čtyři nešťastníci nesmírně drsnou formu smrti: skočili do Macochy. „To je opravdu velmi brutální způsob, jak ukončit svůj život. Člověk, který se rozhodne spáchat sebevraždu skokem do propasti je přesvědčený o tom, že to chce udělat. Nejedná se o impulsivní jednání. Musí vyvinout úsilí, aby si našel dopravní spojení a na místo dorazil. Stojí za tím jasné rozhodnutí, které člověk většinou ani nijak nekomentuje či nenaznačuje předem blízkým či lidem ve svém okolí,“ vysvětlil již dříve brněnský psycholog Jiří Šupa.

Ilustrační foto.
Vlak srazil ženu v Žabčicích, nehoda omezila provoz mezi Brnem a Břeclaví

Loňský rok byl co do počtu sebevražd zároveň nejvyšší od roku 2013, přičemž nejvíce sami sebe usmrcovali lidé v důchodovém věku. Podle odborníků v tom hrála mimo jiné roli koronavirová opatření, jejichž základem byla sociální izolace. Ostatně množství lidí s depresemi, které s pokusy o sebevraždu zpravidla souvisí, se oproti době před pandemií ztrojnásobilo. „Omezování společenských kontaktů je sice jedna ze zásadních zbraní proti šíření viru, ale zároveň vede k sociální izolaci a může přispívat k sebevražedným myšlenkám. Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemie může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojený s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii, svépomocným skupinám nebo omezení provozu ve zdravotnických zařízeních vytváří systémové bariéry,“ uvedla pro iniciativu Sníh adiktoložka Pavla Doležalová.

V mezikrajském srovnání byl počet sebevražd v Jihomoravském kraji v roce 2021 druhý nejvyšší, v přepočtu na sto tisíc obyvatel byla hodnota mezi kraji třetí nejvyšší.

Nejvíce sebevrahů v minulém roce bylo v Brně, a to padesát. Nejméně – devět – na Vyškovsku.

Při přepočtu na sto tisíc obyvatel bylo však nejvíce sebevrahů na Břeclavsku. Nejméně na Znojemsku.