Jeho cílem je pozemky uvést do původního stavu. „Půda je velkým dílem zničená, prorostlá rákosím, které musíme nyní zlikvidovat. To nám zabere asi měsíc. Pět let pak potrvá, než z toho bude solidní orná půda,“ uvedl ředitel družstva Zdeněk Horák.

Život v době s koronavirem, ilustrační foto
Zemřel další pacient s Covid-19. Nakažených je na jihu Moravy téměř čtyři sta

Mokřad sloužil jako hnízdiště kriticky ohroženého vodouše rudonohého a ohroženého bramborníčka černohlavého. Před více než měsícem však místo někdo záměrně vysušil, když opravil a zprovoznil starý meliorační systém. „V únoru bylo vše ještě v pořádku a mokřad byl funkční. Vůbec netušíme, kdo za jeho vysušením stojí. Nyní je to jen rozpraskaná poušť. Nedivím se družstvu, že to chce zorat,“ vyjádřil se Pavel Forejtek z jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

NAŠEL STOVKY NÁBOJNIC

Zemědělci byli podle Horáka otevření diskuzím o zachování mokřadu. „Pro mě to však skončilo v okamžiku, kdy jsem se na místo vyrazil podívat. Zjistil jsem, že zde leží stovky prázdných vystřílených nábojnic. Tady šlo o střílení kachen! Pokud lovci na tak malé ploše vystříleli tolik nábojnic, tak jaký tam mohli mít ptáci klid? Byli to chudáci, tohle bylo doslova loviště. Lovci jen zneužívali toho, že bylo sucho, a zvěř se sem stahovala,“ poukázal ředitel Horák.

Kaplička u Velkých Bílovic na Břeclavsku a kaple Terézia ve vinařské oblasti Tokaj v Maďarsku.
Ani krok za hranice. U Velkých Bílovic jste jako v maďarské oblasti Tokaj

Podle Forejtka nešlo o nic neobvyklého. „Jde o honitbu, kde na podzim stříleli myslivci kachny, což není nic nezákonného. Je fakt, že i já jsem se podivil, že nábojnice jen tak nechali ležet ladem. To není správné,“ zmínil ornitolog.

Mokřad Tály u Uherčic na Břeclavsku
- Mokřad začal vznikat mezi lety 2015 a 2016 zřejmě kvůli havárii starého melioračního systému, díky tomu vystoupala na povrch spodní voda.
- O budoucnosti mokřadu jednali zástupci obce, ochranáři, zemědělci, inspektoři i ornitologové na schůzce letos v únoru. Chtěli navrhnout kompromis, který by umožnil jeho zachování.
- Před více než měsícem však mokřad někdo záměrně vysušil zprovozněním systému. Stalo se to těsně před rozmnožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků.

STAROSTA VIDÍ ŠANCI

Uherčický starosta Marcel Slezák věří, že se mokřad podaří obnovit. „Aktuálně jsme zahájili komplexní pozemkové úpravy. Pokud by všechny zúčastněné strany včetně státního pozemkového ústavu, ochránců přírody a zastupitelů, souhlasily, aby tam mokřad byl, navrhli bychom směnu. A to tak, aby se Tály nacházely na obecních pozemcích. Já bych byl pro, mokřady jsme už nějaké v katastru obce zřídili,“ sdělil.

PACHATEL NEZNÁMÝ

Původně ornitologové spekulovali o tom, že systém závlah a odvodňování obnovil Výzkumný ústav meliorizací a ochrany půdy. Ten se však brání. „Mokřad vznikl jako havárie vodního díla. My jsme jen určili její příčinu a navrhovali řešení, která by vedla k zachování mokřadu,“ vysvětlil Zbyněk Kulhavý z odboru vodního hospodářství ústavu.

Návrhy barevného vzhledu nových vlaků Moravia pro Jihomoravský kraj.
Vlakem z Břeclavi do Brna? Nové soupravy budou červenobílé, rozhodl kraj

Kdo za vysušením mokřadu stojí, se České inspekci životního prostředí dosud zjistit nepodařilo. „Šetření se zásadně nevyvinulo. Vedeme jen dílčí jednání. Vzhledem k nouzovému stavu nyní není možné svolat schůzku všech zúčastněných stran,“ uvedla mluvčí Radka Nastoupilová.

Ředitel Horák: Ještě před šesti lety bylo vše jen pole

Ředitel velkoněmčického zemědělského družstva Zdeněk Horák se účastnil v únoru schůzky, kterou svolala České inspekce životního prostředí. Jejím cílem bylo zachovat mokřad s ohledem na ochranu přírody i hospodařící zemědělce.

Karolína Osičková na Plese pivařů v Olešnici.
Jaderná elektrárna? Láska na první pohled, říká bezpečnostní inženýrka z Dukovan

Kdy jste zjistili, že se na pozemcích začíná objevovat voda?

Každé dva roky pořizujeme letecké snímky. V roce 2014 byla celá plocha osazená. Měli jsem tam pšenici. V roce 2017 už byl náznak, že v některých místech stoupá voda. V roce 2018 pak byly zavodněné asi dva hektary. Říkali jsme si tehdy, kdy to asi skončí, a jestli se to zatopí celé. Loni už tam byl mokřad. Pamatuji si, že nás zpočátku, když jsme zde začali hospodařit, hodně překvapilo, jak dobrý výnos jsme na těchto polích měli. Teď už víme, proč.

O jak velkou plochu se jedná?

Pozemek má něco přes pětačtyřicet hektarů. To je plocha, pod kterou vedou trubky. Patnáct z toho obdělávají soukromí vlastníci, kteří tam mají svá políčka s brambory a podobně. Asi třicet hektarů pak využíváme my. Čtyřiadvacet jsme oseli kukuřicí, na zbytku nyní musíme zlikvidovat rákosí.

Turisté, ilustrační foto
Klid v době karantény? Zvířatům chybí. Do přírody míří davy lidí, ruší hnízdění

Co na místo, kde se nacházel mokřad, zasadíte?

Chtěli jsme vojtěšku, byla by dobrá i pro zvěř. Zázrak, který dokáže ze vzduchu vázat dusík. Ale nemůžeme. Důvodem jsou kovové nábojnice, kvůli kterým by se řezačky při kosení pořád zastavovaly.