Starostu Novosedel Františka Trefilíka rozhořčuje byrokracie, která podle něj vládne při naplňování protipovodňových opatření. Navrhuje zrušit papírovou válku a dát pravomoci místním samosprávám. „Jestliže vznikla zkušenost, že se povodni musíme bránit, tak nemůžeme hrát letitou papírovou válku a pak teprve uskutečňovat potřebné. Pokud víme, že protipovodňové opatření je nezbytné, měli bychom minimalizovat papírování a vycházet ze zkušeností, které povodeň přinesla,“ myslí si Trefilík. Současná praxe je však podle něj úplně jiná.

„Musíme žádat, měnit územní plán, dělat další a další opatření až po projektovou dokumentaci, která je posuzovaná z mnoha hledisek. To nejdůležitější – existence povodní – je bráno tak, že sice je, ale jakoby povodeň měla počkat, než se vyhraje papírová válka,“ poukázal. Na zdlouhavé procedury má recept. A sice dát protipovodňová opatření na starosti místním samosprávám.

„Ať nám pak dají jen peníze, my si to zařídíme. Tedy bez účasti státních úředníků. Je to nesmysl, který vymyslel stát. Parazitují na něm nejen zodpovědní úředníci, ale i celá řada odborných institucí,“ myslí si novosedelský starosta. Hlavou kroutí i nad tím, že lidé, kteří čelili povodni přímo, jsou považováni za ty, kteří tomu rozumí nejméně. „Ve finále přitom musí dojít na naše slova. Může se stát, že zjara přijde znovu voda a v Novosedlích se nic nezměnilo. I tu primitivní hrázku, kterou máme postavenou, trpí mlčky vlastníci na svých pozemcích. Jsem jim za to vděčný,“ řekl Trefilík. Hledá se nový expert Místostarostka Břeclavi Dagmar Adámková vysvětlila, že vypracované studie obcí ohrožených velkou vodou měl nejdříve posoudit takzvaný strategický expert. A dále odborník přes ochranu přírody. Ten, jehož státní orgány na tuto práci vybrali, ale bohužel zemřel. A hledání náhradníka trvá už několik měsíců.

„Břeclav zpracovala studii a nyní děláme na projektu pro územní řízení. Termín na předložení je do jara příštího roku, kdy opět projde schvalovacím řízením. Pak se mají definitivně odsouhlasit peníze na jednotlivé projekty,“ shrnula Adámková. K návrhu novosedelského starosty, že by se o protipovodňová opatření mohly starat samy obce, se staví zdrženlivě. „V případě protipovodňových opatření menšího rozsahu, například zbudování menší hrázky, kterou by si obec zajistila sama, je to myslitelné. U koncepčního opatření hrazeného z dotačního programu je nemůže dělat každý sám, živelně,“ soudí. Jiná otázka ovšem je, proč proces trvá tak dlouho.

„Program nebyl hned na začátku úplně vyladěn. V průběhu se měnily podmínky získání dotace. Nově musí být projekt pro územní řízení. A mění se i další povinnosti pro obec. Že uběhly dva roky a stále se nebudují žádná protipovodňová opatření, to není dobrá reklama,“ řekla Adámková. Na konkrétní kroky vedoucí v ochraně lidí a majetku před velkou vodou netrpělivě čekají třeba v Bulharech. „Řešili jsme nebezpečnost svahu nad řekou. Shodli jsme se, že je výsledkem povodní a je třeba ho sanovat,“ uvedl tamní starosta Pavel Lebloch. Lidé zatím s hrůzou sledují každé zvýšení hladiny Dyje. Je nebezpečné kvůli možnému podmáčení a hrozícímu sesunutí svahu. Obec má zpracované tři varianty od devětačtyřiceti až do sto dvanácti milionů korun. „Kdo zodpovědně řekne – tato možnost je nejlepší, nejbezpečnější, tak se to bude dělat?“ ptá se starosta.