Přečtěte si také:
Ledové bude, sběrači vyrazili do vinic

Vinařům v lednu pořádně zatrnulo. Kvůli počasí. Zprávy o dvacetistupňových mrazech přijímali s obavami, že při tak nízkých teplotách mohou vymrznout očka na keřích. Některé odrůdy révy vinné jsou totiž na příliš velké mrazy citlivější.

„V Sedleci bylo nejvíc přes minus dvacet stupňů. Když teplota klesne pod minus patnáct, tak vždycky vinici hrozí nebezpečí,“ poznamenal sklepmistr Zemědělského družstva Sedlec Ctirad Králík.

Po lednových mrazech podle něj hrozí poškození dřeva nebo oček. K vymrznutí celých keřů naštěstí nedošlo. To by teplota musela klesnout ještě o poznání hlouběji.

Vinaři budou mít o poznání méně vrásek na čele i díky nižší loňské úrodě. „Keře nebyly nadměrně zatížené, takže vyzrálost dřeva by měla být lepší,“ vysvětlil Králík. Jak nicméně dodal, někteří vinaři, zvlášť ti, v jejichž vinicích udeřily nejtřeskutější mrazy, se škodám nevyhnou. To se týká zejména dolin, kde v lednu noční teploty padaly až k minus dvaceti stupňům Celsia.

„Když je vinohrad dobře vyzrálý, tak by měl patnáctistupňový mráz vydržet. Nějaké očko se dá přebrat, ale to je přirozený proces,“ neobává se větších škod ve vinicích společnosti Patria Kobylí vedoucí vinařské divize Miloš Lanžhotský.

Nemůže zapomenout zimu v roce 1985, kdy panovaly třicetistupňové mrazy. Tehdy došlo i na řezání celých kmínků. „Mrazy tehdy trvaly delší dobu. Byla to hrůza. Něco málo jsme tehdy posbírali v kopcích, ale v nižších polohách všechno zmrzlo. Měnili jsme pětadevadesát procent kmínků,“ zavzpomínal zkušený vinař.

Podle Lanžhotského záleží na půdě a vyzrálosti vinohradu, jak se dokáže velké zimě bránit. A rozhodují i další okolnosti. „Pokud je vinohrad ve slušné kondici, dobře hnojený a nepřežene se to s dusíkem, měl by vydržet i větší mrazy. Obávat se naopak může ten, kdo používá příliš dusíkatých látek,“ vylíčil Lanžhotský.

Větší riziko poškození hrozí podle něj hrozí například odrůdám Müller Thurgau a Modrému Portugalu. Na druhé straně Ryzlinky vlašský a rýnský odolávají mrazům mnohem lépe.

Relativně v klidu jsou oproti vinařům ovocnářské firmy. V sadech zřejmě mrazy nenatropily tak velké škody. Společnosti Patria Kobylí hrála do karet vyšší poloha. Větší zima byla totiž v dolinách. „Snad se nic vážného nestalo. Třeba meruňky vydrží zimu. Jen nesmí být moc velké teplotní výkyvy,“ poznamenal vedoucí divize sadů společnosti Patria Kobylí Michal Schovánek.

To v další firmě, velkoněmčickém Zemosu, se bojí škod způsobených mrazem více. „Největší sady, které máme, jsou v mrazové kotlině. Kolegové tam zaznamenali i minus třiadvacet stupňů,“ uvedl vedoucí úseku sadů Zemosu Roman Loskot.

Velkoněmčická firma pěstuje především jabloně. Jak Loskot vysvětluje, stromy, které jsou po zdravotní stránce a výživy v pořádku a neoslabují je choroby či škůdci, mrazům lépe odolaly. Naopak v těchto ohledech slabší stromy jsou ohroženy.

Lednový mráz podle něj ale může na ovocné stromy působit i pozitivně. V arktických dnech ubývá některých chorob, například jabloňového padlí. A co se týče škůdců, celá řada z nich má v těchto podmínkách problémy s přezimováním­.