Třídění odpadu tímto způsobem skvěle funguje například v Březí. „Cílem je, aby se snížily náklady na likvidaci odpadu a člověk nemusel v budoucnu platit tisíc nebo patnáct set korun za svoz odpadu. Dnes je to maximálně pět set korun, ale tato částka se možná navýší,“ poznamenal starosta Březí Petr Kern.

Třeba každý obyvatel Mikulova dá ze své peněženky za likvidaci směsného odpadu právě pětistovku. „Nejen že městu tato částka zdaleka nepokryje náklady, ale taky se nerozlišuje mezi obyvateli, kteří poctivě třídí a těmi, kteří si s něčím takovým hlavu nelámou. Spravedlnost by mohlo nastolit zavedení Inteligentního systému nakládání s odpadem,“ domnívá se PR manažerka Mikulova Dana Smrčková.

Tady je příklad. Pětičlenná rodina v Mikulově v současné době platí za odpad dva a půl tisíce ročně. „Když ale bude opravdu důsledně třídit, vyjde likvidace jejích odpadů jen na sedm set padesát korun. Město jí tak může klidně zbylé peníze vyplatit na prémii. Naopak ti, kteří vyprodukují směsného odpadu větší množství, zaplatí více,“ shrnul Tomáš Hlavenka, ředitel společnosti STKO, kterou tvoří sedmnáct společníků – obcí a měst. Odpad sváží od přibližně dvaceti tisíc obyvatel a šesti set firem.

Díky Inteligentnímu systému nakládání s odpadem se podle firmy v Mikulově zvýší množství vytříděného odpadu, protože lidem odpadne nutnost s ním chodit k nejbližšímu sběrnému stanovišti. A navíc mohou dostat prémie podle toho, kolik jakého odpadu vyprodukují. Město má pro tyto účely recyklační fond. Ten se má plnit především ze zvýšené odměny od EKO-KOMu, případně z bonusů za druhotné suroviny od společnosti STKO

Základ systému už funguje v Březí, částečně taky v Drnholci. Podle dosavadních výsledků se osvědčil. Zatímco před jeho zavedením vyprodukovali obyvatelé Březí za tři měsíce osmdesát tun směsného odpadu, po změně to bylo za stejnou dobu pouze čtyřiačtyřicet tun. Do kontejneru na komunál totiž vyhazuje papír, plast, bioodpad nebo sklo už jen málokdo.

„Popeláři stejně nasypou všechno do jednoho vozu na komunál,“ často podle Smrčkové argumentují ti, kteří netřídí. Nevidí však, proč se tomu tak občas děje. „Když někdo vyhodí zbytky ze zabijačky do kontejneru na papír, je nesmysl ho pak vysypat do vozu a zničit jím všechnu správně vytříděnou surovinu. Proto pro něj pak přijede vůz na komunální odpad,“ vysvětlil Hlavenka.

Projekt se podle něj v Mikulově rozjede nejdřív začátkem příštího roku, když se k němu dobrovolně přihlásí alespoň polovina sběrných míst. To je třeba rodina či skupina sousedů, kteří by využívali společné nádoby.

V Březí funguje systém v nejméně osmdesáti procentech domácností. „Svozová firma podle čipu pozná, jaký je to druh odpadu. Na autě ho ještě zváží,“ popsal starosta Kern.

Největší jsou nádoby na papír a plast. Mají 240 litrů. Ta na bioodpad je poloviční. „U papíru jsme to rozšířili o plastové pytle, do kterých se dá dát i textil,“ řekl první muž Březí.

„Jsem s tímto způsobem třídění odpadu hodně spokojený. Mám dvůr, kde jsem si na popelnice vyčlenil místo. Jediné, co mi na tom vadí, je když vidím, jak je někteří lidé mají před domem pořád, nejen ve svozové dny. A měli by si uvědomit, že to nemají dávat na vývoz, když mají popelnici zaplněnou do třetiny. Každý svoz něco stojí,“ poznamenal Jaroslav Drmola z Březí.