Směsného odpadu tady v kategorii vsí od jednoho tisíce do pěti tisíc obyvatel vyprodukují vůbec nejméně v Jihomoravském kraji.

„Zpočátku to tady bylo všelijaké, ale teď se snažíme, řekla bych, úplně všichni. Třídíme papír, plasty, plechovky, drobné elektro, jedlý olej a tuk, a dokonce nově i pečivo nebo prošlé potraviny,“ usmívala se žena, která prodává v místní Jednotě.

A doplnila. „Kromě toho se snažíme, abychom odpadu moc nevytvářeli. Je pořádný rozdíl platit dvanáct stovek a necelé tři. Je to prostě báječné.“

Uherčickým se razantní boj proti odpadu vyplatil. Jsou premianty v obcích mezi tisíci až pěti tisíci obyvateli. Směsného odpadu vyprodukují nejméně v celém Jihomoravském kraji.

Podle starosty Marcela Slezáka je úspěch důsledkem dlouholeté postupné práce. Deníku řekl, že letos v zimě u nich zvedli cenu za svoz. Nutí tím obyvatele na třídění více myslet. Kdo nad tím i tak mávne rukou, platí ročně dvanáct set korun. Jde o nejvyšší možnou sumu, kterou povoluje zákon.

„Ti, kteří to pochopili, a je jich naštěstí většina, pak třeba jen sto dvacet korun. Víte, vždy to funguje přes peníze, ne přes domlouvání. A nám šlo o to, aby na odpady obec nedoplácela,“ řekl starosta Slezák.

  • Autorem slevového systému je v Uherčicích Radek Staňka
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Autorem motivačního slevového systému je v Uherčicích místní zastupitel, a současně i zakladatel portálu mojeodpadky.cz, Radek Staňka. Vysvětloval, že k hospodaření jednotlivých domácností obec přiděluje pytle s tříděným odpadem podle čísel popisných.

„Popelnice na směsný komunální odpad pak mají QR kódy. Můžeme tak sledovat, jak je na tom která domácnost s odpady. Náklady obce, například na úklid, pak rozprostíráme mezi všechny. Celkové náklady pak mezi domácnosti rozpočítáme rovným dílem. Všem dáme jednotnou sazbu poplatku a podle hospodaření rodin pak dáváme slevy,“ líčil Staňka.

Výsledek je jasně viditelný. Svoz se může konat pouze jednou za měsíc, nikoliv dvakrát jako předtím.

Obec o tisícovce obyvatel zaplatila za loňský rok za tříděný odpad 205 tisíc. Stejná částka pak byla náklad na svoz popelnic. „To nám vychází asi dvě stě korun na hlavu. Opravdu skvělé číslo. Objemný odpad nás vyšel na sto sedmadvacet tisíc korun. A provoz sběrného dvora na dvě stě deset tisíc. I to je super číslo. Celkové náklady za odpady za rok 2022 tak u nás byly jen mírně přes půl milionu korun,“ vyčíslil Staňka.

Domácnosti v Uherčicích jsou podle svého přístupu rozdělené do pěti kategorií. V té nejhorší je jich dvaasedmdesát, z toho asi třicet netřídí vůbec.

Přesto v obci na Hustopečsku skončilo v loňském roce v popelnicích pouhých šestaosmdesát tun odpadu. „Jsem si jistý, že za letošek bude číslo ještě lepší. I díky navýšení částky za netřídění. I tak jde ale opravdu o luxusní číslo. Zákon totiž stanovuje maximálně sto dvacet tun. My tak už nyní splňujeme limity pro rok 2030. To je termín, kdy by mělo skončit skládkování,“ vyzdvihl zastupitel.

Program na příští ročník Slavností Břeclav už je téměř hotový.
Mejdan u zámku zná hlavní taháky. Slavnosti Břeclav rozjede Divokej Bill i Doga

V Uherčicích nemají lidé ani hnědé popelnice. Vedení obce totiž cílí na kompostování. „Řada lidí o ně stála, ale nejsou potřeba. Opravdu jde o výdaj navíc a díru na peníze. Bioodpad skončí v kompostárně, tam ho někdo musí zavést, stojí to peníze a ježdění po obci taky není zrovna ekologické. Kdo třídí a kompostuje, nevytváří žádný bioodpad. Krom toho mají lidé možnost bioodpad přivést k nám na sběrný dvůr,“ zdůvodnil Staňka.

Uherčický model si pochvaluje i Martin Čížek ze sousedních Křepic, který sem dojíždí za prací. „U nás v obci funguje systém podobný. Něco vytřídíme, něco odvezeme na sběrný dvůr. Osobně například netřídím papír. Topím totiž doma dřevem, tak s papírem zatápím. Ovšem ostatní třídím. A jsem rád, že mě za to obec odměňuje. Opravdu je to bezvadné,“ pochvaloval si muž.

Zdroj: Deník/Tereza Hálová