Horké a dusné dny zchlazují odpoledne nebo v podvečer silné lijáky. Téměř pravidelně. To není obrázek ze subtropických oblastí, ale současné počasí na Břeclavsku. Nebývale vysoká vlhkost, kterou přináší, dělá vrásky zejména zemědělcům.

„Vlhkost je opravdu velmi vysoká. Obvykle se pohybuje kolem padesáti, šedesáti procent, teď je ale až devadesátiprocentní. To představuje ideální prostředí pro vznik plísní,“ potvrdil nebezpečí ředitel břeclavské Okresní agrární komory Ladislav Sečkář.

Podle něj ohrožuje plíseň zejména úrodu brambor, okurek nebo rajčat, ale třeba také vinice. „Bránit se lze jenom pravidelnou chemickou ochranou. Nesmí se ale nic zanedbat, protože tlak plísní je skutečně velký. Nebude lehké porosty uhlídat. Předpokladem je přesně dodržovat termíny postřiků. A zřejmě i nutnost více stříkat,“ připustil Sečkář zvýšenou potřebu chemického ošetřování.

Podle soukromého zemědělce Zdeňka Jakubčíka z Šakvic ale v případě okurek nic nepomáhá. „Stříkáme je poctivě každé čtyři dny a plíseň je tam stejně. Ráno bývá rosa a mlha, pak porosty za horka ofoukne, přijde přeháňka a to je konec. Už nevím, co bychom proti plísni vymysleli,“ posteskl si pěstitel, který se stará o deset hektarů okurkových lánů.

„Vážně nevím, co z nakladaček letos bude. Už do toho strkáme jenom peníze a snažíme se porosty nějakým způsobem prostě udržet,“ pokračoval pěstitel, který se sklizní okurek ještě ani nezačal. Za chemické ošetření už ale utratil pěkný balík peněz.

Jak uvedl, na rajčatech se zatím letošní extrémní vlhkost tolik neprojevuje. „Pravidelně je stříkáme s tím, že dodržujeme desetidenní interval,“ popsal fungující recept Jakubčík, který má v Šakvicích třicet hektarů rajčat. A o dalších dvacet se jich stará ve společnosti Zepro Přítluky, kde má na starosti sady a ochranu vinic.

Například úrodu jablek se mu, jak se zdá, podařilo pro přítluckého zaměstnavatele včasným chemickým ošetřením zachránit. „Zatím to vypadá dobře. Jabloně by nám extrémní vlhkost neměla ohrozit. Právě padlí je typickou ukázkou toho, jestli jste stříkali dobře, nebo špatně,“ ví ze zkušenosti Jakubčík.
Kritická je ovšem situace na mnoha porostech brambor. Břeclavskému deníku to potvrdil i jejich starobřeclavský velkopěstitel František Král. Konkrétněji se ale veřejně vyjadřovat nechtěl.

Pohled na břeclavské zahrádky však napovídá, že drtivá většina porostů brambor na extrémní počasí doplatí. Nadzemní části rostlin už jsou totiž z valné části zničené.

„Desátého dubna jsem zasadil dva ary brambor. Teď mi během dvou, tří dnů úplně odešly. Je to počasím, hodně prší a pak je zase moc horko. Odhaduji, že sklidím asi tak dvacet beden. Lidé, kteří sadili později, čekají zřejmě ještě mnohem větší problémy, protože brambory budou mít příliš malé,“ myslí si Ivan Vymyslický, který má zahrádku u nemocnice.