Zachovalý stav ostatků válečníka má archeologům pomoci k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu nebo třeba stravovacích zvyklostí. Objev je to vskutku vzácný, neboť hroby se v této historické éře systematicky vykrádaly. „Výzkumy pohřebišť z období stěhování národů přispějí k bližšímu pochopení jevů jako jsou migrace obyvatelstva, vztah člověka ke krajině a přírodnímu prostředí či projevy sociálních rozdílů, které intenzivně zajímají i dnešní společnost v celé Evropě,“ zdůraznila důležitost výzkumu Zuzana Loskotová, specialistka na tuto historickou etapu z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd.

Systematický terénní archeologický výzkum pohřebiště z doby stěhování národů odstartoval na počátku května na jižním břehu Novomlýnských nádrží pod Pavlovskými vrchy.

I v pátek ve Velkých Bílovicích pokračoval samosběr meruněk v sadech farmy Ovoce Huták.
Lidé vzali meruňky ve Velkých Bílovicích útokem. Samosběr pokračuje v sobotu

Výzkum se zaměřuje na bližší poznání pohřebišť, na nichž byli v pátém a šestém století na jihu Moravy pochováni příslušníci různých germánských kmenů, mezi nimiž lze zmínit kupříkladu Svéby, Heruly a v závěrečné fázi zejména Langobardy.

Konkrétně na tomto pohřebišti už archeologové identifikovali na dvě stě padesát hrobů. Pomáhají jim v tom nedestruktivní průzkumné metody. Těmi se rozumí například fotografie pořízené z letadla a geofyzikální průzkum.

Prozkoumaných už bylo během několika výzkumných sezon na šestasedmdesát hrobů.